Charakteristika: Pražská taneční kapela, stylově původně nejblíže drum´n´bass a breakbeatu, později blížící se nu-poprocku
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1996
Text
• Diskografie • Literatura •
Ohm Square, pražská taneční kapela, stylově původně nejblíže drum´n´bass a breakbeatu, později blížící se nu-poprocku, zahájení činnosti 1996.
Skupina Ohm Square byla založena roku 1996 Janem Čechtickým (Jan2), Dušanem Lipertem (Dušan Only One) a Janem Kleníkem (Jan5), v době, kdy u nás probíhaly první pokusy o elektronickou taneční hudbu. Všichni už měli za sebou zkušenosti z působení v různých pražských kapelách (Čechtický a Lipert v Sebastians a Colorfactory, Kleník ve skupině Hyena Family). Brzy po nahrání prvních skladeb pozvali členové do Prahy britskou zpěvačku Charlotte Fairman (Charlie One) z londýnské skupiny Wubble-U, která se k Ohm Square přidala a po několika letech spolupráce se přestěhovala do Prahy. Kapela se věnovala především stylům drum´n´bass a breakbeat a ještě v roce 1996 vydala pod značkou Mr. Cucumber svůj první singl obsahující písně Pillow a Coloured Post. Skladbu Pillow nedlouho poté zařadila zpěvačka Nicolette z britských Massive Attack na svoji mixovanou kompilaci DJ Kicks, čímž napomohla Ohm Square ke vstupu na mezinárodní hudební scénu.
Na jaře roku 1997 odehrála skupina svůj první koncert v pražském klubu Roxy, kde předskakovala britským Wubble-U. V létě téhož roku koncertovala po České republice na společném turné s britskými Dubstar a na podzim pak Ohm Square vydali u nezávislého vydavatelství Next Era debutové album Ohmophonica. Jednalo se o první oficiální české taneční album, které vyšlo i mezinárodně a bylo podpořeno evropským turné zahrnujícím koncerty po Velké Británii, Německu, Rakousku a Holandsku včetně vystoupení či rozhovorů pro televizní stanice MTV, ARTE TV a VIVA. Ve čtenářské anketě hudebního časopisu Rock & Pop bylo album Ohmophonica vyhlášeno za nejlepší domácí desku roku.
V první polovině roku 1998 spolupracoval s Ohm Square na koncertních vystoupeních bubeník Vladimír Pecha a český d´n´b DJ Koogi. Vyjížděli koncertovat hlavně do Holandska, Německa, Švýcarska, Velké Británie, ale i po Čechách. Zároveň však připravovali materiál na další album, které začali Ohm Square nahrávat ve vlastním pražském studiu East Authentic. Dokončili ho však v londýnském studiu Strange Weather britských Wubble-U a v roce 1999 album vydali pod názvem Scion. Deska znamenala jakýsi posun, přinesla bohatší a pestřejší zvuk v kontextu s taneční hudbou, střídmější experiment, ale i skladby popově orientovanější. Následovalo několik vystoupení spíše v zahraničí (Holandsko), v roce 1999 a 2000 získala kapela za toto album ocenění Akademie populární hudby Anděl v žánru Dance and Hip Hop. Zároveň byla vyhlášena posluchači Rádia 1 kapelou desetiletí.
Roku 2001 vydala skupina na svém labelu East Authentic album remixů Remixed, které obsahuje například tři mixy písně Wounds on the Cherry Tree od tří různých interpretů. Skupina přestala koncertovat a jednotliví členové se začali více věnovat produkci vlastních skladeb: např. Dentist, Vindaloo, Eky, eky, eky, eky ta pang (Jan2, Charlie One), Mimoň, Default (Dušan Only One) či Skleník (Jan5). Zároveň spolupracovali i s dalšími interprety, kterým produkovali alba (Dara Rolinc, Lenka Dusilová, Chaozz,
Hudba Ohm Square se objevila i v mnohých nedávných českých filmech (Samotáři, Anděl Exit, Minulost, Divoké včely, Děvčátko). Členové skupiny se na některých filmech podíleli i herecky (Jan Čechtický ve filmu Šeptej a Knoflíkáři, Charlotte Fairman v Tmavomodrém světě), i jako skladatelé a interpreti (Jan Čechtický a Charlotte Fairman na filmech Eliška má ráda divočinu a Anděl Exit).
Po delší šestileté pauze následovalo v roce 2005 vydání průlomového alba s názvem Love Classics. Kapela upustila od elektronického drum´n´bass a přešla k jakési atraktivní směsi popu, disco-funku, r´n´b, trip-hopu a kytarového rocku, stylu souhrnně zvanému nu-poprock (neboli česky pokrokový poprock či neopoprock). Bez opomenutí nemohou zůstat ani vlivy vážné hudby a jazzu. Celé album je více melancholické, s trochou ironie a sarkasmu, především potemnělá balada Half the Girl, či emocionální Srnka My Dear a zasněná Eye For An Eye. Rockově znějí píseň Tiny Step, funkovým nádechem je obohacen hned první chytlavý singl Smells Like Hohm. Vše je podtrženo feelingem charismatické zpěvačky Charlie One, která se pokusila na tomto albu svými hlasovými možnostmi nastínit ženskou duši i sympatický smysl pro humor.
V současné době skupina koncertuje jak u nás, tak v zahraničí, zve si hosty (Yarda Helešic) a celkově se více přiblížila posluchačům díky častějšímu vystupování po České republice.
Diskografie
Ohmophonica (Next Era, 1997);
Scion (Next Era, 1999);
Remixed (East Authentic, 2001);
Love Classics (Universal Music Czech, 2005). Literatura
Fish, L. P.: Lidé veselí a rozjásaní (Živel, 1997, č. 8, s. 72–75).
Bureš, Radek: OHMalovánky aneb sonda do hlubin Ohm Square (Rock & Pop 10, 1999, č. 10, s. 85–87).
Hofreitr, Jiří: Ohm Square (Rock Report 9, 1999, č. 12, s. 21).
Haager, Tadeáš: Ohm square (Rock & Pop 15, 2005, č. 4, s. 34).
Beránek, Vlastimil: Ohm Square (Report.Music & Style 15, 2005, č. 4, s. 36–37).
Göth, Jindřich: Ohm Square – Klasická hudba pro MTV (http://www.muzikus.cz/, 25. 3. 2005).
Göth, Jindřich: Ohm Square: Love Classics (mGuide, 2005, č. 2).
Turek, Pavel: Pro pár zlaťáků. Sólo pro... Ohm Square (Reflex 16, 2005, č. 16, s. 59).
http://www.ohmsquare.cz/
Jana Staňková Datum poslední změny: 29.6.2007