Charakteristika: skladatel, aranžér, jazzrockový multiinstrumentalista
Datum narození/zahájení aktivity:17.4.1948
Text
Hammer, Jan 2), skladatel, aranžér, jazzrockový multiinstrumentalista, narozen 17. 4. 1948, Praha.
Byl synem lékaře a jazzového hudebníka Jana Hammera a zpěvačky Vlasty Průchové. Vyrůstal tak odmala v hudebně podnětném prostředí. Začal hrát na klavír již ve čtyřech letech, o dva roky později začala jeho formální klavírní výuka. Klavírní hru brzy ovládl na velmi slušné úrovni včetně přepisů sól světových klasických i jazzových pianistů (jako například André Previn, Dave Brubeck, Erroll Garner). Bylo mu teprve třináct let, když začal hostovat na koncertech Jazzového orchestru československého rozhlasu. Ve stejné době se svými vrstevníky, bratry Miroslavem a Alanem Vitoušovými, založil jazzové Junior trio (1961), se kterým vyhráli Soutěž tvořivosti mládeže v Ostravě (1963) a začali hojně koncertovat na tuzemské scéně. Z téhož roku pochází jejich první živá nahrávka Hammerovy autorské skladby Večerní hodinka, která se poté stala součástí sampleru Jazz na koncertním pódiu. Vzápětí pronikli i do zahraničí; roku 1964 hráli na amatérském jazzovém festivalu ve Vídni, koncertovali v Západním Berlíně a získali společně s Vlastou Průchovou měsíční angažmá v berlínském klubu Blue Note, kde Hammer navázal své první kontakty s americkými jazzmany (mezi nimi byli například Art Farmer či Steve Swallow). Téhož roku natočili mimo jiné snímek s Hammerovými rodiči Čtyři bratři nahraný na desce Supraphonu, kde Junior trio doprovází scatový duet Jana Hammera staršího a Vlasty Průchové. Hammerovi také vyšla instrumentální skladba Balada na antologii Supraphonu Československý jazz 1964, z níž lze vyčíst inspiraci harmonickými postupy Billa Evanse a také Hammerův příklon k modálním postupům s volnější improvizací, které se později staly pro jeho tvorbu charakteristické. Hammer svou skladatelskou i interpretační činností vzbuzoval čím dál větší zájem v hudebních kruzích a ještě v tomtéž roce získal cenu Federace československých jazzklubů pro „novou tvář československého jazzu“ (1964). Rok 1965 byl pro Junior trio posledním rokem jeho existence; přesto ještě stihli účinkovat v televizním dokumentu Jazz in der Tschechoslowakei (Hammer zde uvedl další svou evansovskou skladbu Bilance), zúčastnili se festivalu Bled v Jugoslávii a Mezinárodního jazzového festivalu Praha, kde doprovázeli Teda Cursona pro nahrávku Supraphonu Ozvěny jazzového festivalu Praha 1965. Téhož roku také natočili pro další antologii Supraphonu Československý jazz 1965 dvě nové Hammerovy skladby Ej, vyletěl fták a U Dunaje, u Prešpurka, ve kterých úspěšně skloubili jazzový styl s prvky moravského folklóru (inspirováni v té době novou Farmerovou deskou To Sweden with Love).
Junior trio se záhy rozpadlo a Hammer se stal spolu s Miroslavem Vitoušem počátkem roku 1966 členem Reduta kvartetu, ve kterém se mladí hráči setkali se zkušenějšími kolegy Laco Déczim a Laco Troppem. Hned v květnu se Hammer umístil na druhé příčce na Guldově mezinárodní soutěži mladých sólistů moderního jazzu ve Vídni a získal stipendium na Berklee College v americkém Bostonu. V té době již hrával se zavedenými jazzmany, objížděl evropské festivaly a sledoval nové hudební trendy, které včleňoval do své vlastní tvorby; takto jej ovlivnilo například osobní setkání s klavíristou Paulem Bleyem na festivalu Comblain-la-Tour či vydání desek Beatles Revolver a Rubber Soul, jež obrátily jeho pozornost k rockové scéně. Několikrát vyhrál anketu o nejlepšího klavíristu, což mu vyneslo účast na natáčení a gala koncertu Czechoslovak All Star Bandu, s nímž se poté dostal na festival do Belgie. Hrával jak v mezinárodních formacích, tak v tuzemských uskupeních včetně vlastního tria, které založil s Lubošem Nývltem a Michalem Vrbovcem a s nímž vystupoval pravidelně v Redutě. S ním také nahrál pro desku Supraphonu Piano Jazz In Czechoslovakia standard Autumn Leaves a vlastní avantgardní skladbu Responsibility (1968). S Jazz Sanatoriem Luďka Hulana si zahrál svou první rockově laděnou skladbu Make love!. To vše stihl ještě za studií na střední škole, které roku 1968 ukončil maturitou a vstoupil na AMU na kompozici k Emilu Hlobilovi. Téhož roku byla uvedena do kin hudební pohádka Bořivoje Zemana Šíleně smutná princezna, ke které Hammer složil hudbu a jíž se proslavil i pro následující generace.
Na podzim roku 1968, po vpádu sovětských vojsk do Československa, bylo jeho studium na AMU přerušeno a Hammer odešel do Mnichova na dlouhodobé angažmá v jazzovém klubu Domicile. Zde hrál v triu s Jiřím Mrázem a Cee Seem, s nimiž živě natočil své první autorské album Maliny Maliny obsahující výběr z jeho dosavadní tvorby. Po ukončení angažmá využil své stipendium na Berklee College of Music ve Spojených státech amerických, kde se uchytil v triu Sarah Vaughan, s nímž jako klávesista a leader skupiny strávil rok na amerických i zahraničních turné. V roce 1970 se usadil na Manhattanu a nahrával s Elvinem Jonesem a Jeremym Steigem. Roku 1971 se stal spoluzakladatelem fusion formace Mahavishnu Orchestra v čele s Johnem McLaughlinem, která v té době razantně posunula hranice žánrů a osobitým sloučením jazzu a rocku zásadně ovlivnila progresivní hudbu sedmdesátých let. Díky ní se Hammer proslavil po celém světě jako brilantní klávesista, který využíval naplno možností syntezátoru a později se odborně podílel na konstrukci jeho nového modelu s rozšířenými funkcemi. S Mahavishnu Orchestra natočil u vydavatelství Columbia první tři přelomová alba The Inner Mounting Flame (1971), Birds of Fire (1973) a živě nahrané Between Nothingness and Eternity (1973), stejně jako společné album s Carlosem Santanou Love Devotion Surrender (1973).
Mahavishnu Orchestra stihli prodat na dva milióny nosičů, než se původní složení rozpadlo a kapela se kompletně personálně obměnila; tehdy z ní odešel i Hammer a působil dále jako skladatel a hráč na volné noze (v této době hrál třeba s Johnem Abercrombiem, Tommym Bolinem či Czesławem Niemenem). Nadále ale spolupracoval i s jednotlivými umělci z Mahavishnu Orchestra; například se svým bývalým spoluhráčem Billym Cobhamem natočil jeho první sólovou desku Spectrum (1973) a s dalším ex-členem této formace Jerrym Goodmanem vytvořil samostatný projekt Like children (1974, produkce Ken Scott), který znamenal důležitý posun v jeho kariéře. Své první sólové album The First seven days (1975), v němž námětově čerpá z biblické Genesis, natočil již ve svém vlastním nahrávacím komplexu Red Gate Studio v New Yorku. Obě alba jsou žánrově jazzrockovou fúzí s prvky folklóru. Pro turné věnované The First seven days ustanovil vlastní kapelu nazvanou Jan Hammer Group, která fungovala asi dva roky a účinkovala i na živém albu Hammera s kytaristou Jeffem Beckem (1977). Hammer sám se již rok předtím podílel skladatelsky a interpretačně na Beckově platinové desce Wired (1976).
Od poloviny sedmdesátých let se Hammer začal orientovat také na komerčnější odvětví rockové a popové hudby; sem spadají jeho další dvě převážně písničková alba Oh Yeah? (1976)a Melodies (1977), nahrané ještě s Jan Hammer Group. Poté kapelu rozpustil a složil novou s prostým názvem Hammer. Ta se uplatnila na jeho následující, hendrixovsky laděné desce Black Sheep (1978) a na stejnojmenném albu Hammer (1979), které je již výrazně pop-rockové. Na celosvětových turné se skupinou Hammer také jednou navštívil Československo (1978).
Jan Hammer nicméně vedle tvorby vlastních desek stále spolupracoval s různými osobnostmi jazzu a rocku; například s Nealem Schonem z kapely Journey natočil dvě alba Untold passion (1981) a Here To Stay (1982), účinkoval na deskách Ala diMeoly, Tonyho Williamse, Charlieho Mariana a dalších. Roku 1983 se zúčastnil série benefičních koncertů na podporu výzkumu roztroušené sklerózy, kde hrál po boku Jimmyho Page, Erica Claptona, Joe Cockera či Jeffa Becka. S Beckem spolupracoval dlouhodobě a podílel se na vzniku jeho alba Flash (1985) – za interpretaci Hammerovy skladby Escape na této desce získal Jeff Beck cenu Grammy za nejlepší rockový instrumentální výkon.
V průběhu osmdesátých let se Hammer začal ještě více orientovat na komponování a obrátil svůj zájem také k oblasti filmové hudby. Po prvním pokusu v podobě hudebního podkresu ke kanadskému televiznímu dokumentu Oceans (1981) složil hudbu k celovečernímu filmu A Night In Heaven (1983). Průlomová nabídka přišla o rok později, kdy Hammer začal komponovat hudbu k americkému televiznímu seriálu Miami Vice – soundtrack a zejména jeho úvodní píseň se roku 1985 umístily na vrcholu hudebních žebříčků, zasloužily se o čtyřnásobnou platinovou desku a Hammer za tento svůj počin získal dvě ceny Grammy. Také další album Escape from Television (1987), které obsahovalo převážně vybrané skladby z prvních čtyř sérií Miami Vice a je tak považováno za jakýsi neoficiální soundtrack, prodalo milióny nosičů a jeho titulní písen Crockett´s Theme se umístila na předních příčkách evropských hitparád. Následovalo album Snapshots (1989) s úspěšným singlem Too Much To Lose, v jehož videoklipu hostovali Jeff Beck, David Gilmour z Pink Floyd a bývalý člen Beatles Ringo Starr.
Kromě průběžné práce na devadesáti epizodách Miami Vice Hammer složil hudbu například pro celovečerní film s Dolphem Lundgrenem I Come In Peace (Temný anděl, 1990), pro britský seriál Chancer (Hazardér, 1990) či pro seriál Knight Rider 2000 s Davidem Hasselhoffem v hlavní roli (1991). Vytvořil také televizní spot pro Amnesty International, ve kterém účinkoval český prezident Václav Havel. S dalším snímkem vykročil Hammer do světa počítačové animace a vzniklo populární videoalbum Beyond the Mindʼs Eye (1992), které si vysloužilo trojnásobnou platinovou desku. Pro následující album Drive (1994) si přizval ke spolupráci svého dlouholetého spoluhráče Jeffa Becka a saxofonistu Michaela Breckera. V dalších letech se hojně věnoval reedicím svých předchozích alb s přepracovanými či dosud nezveřejněnými skladbami. Naživo koncertoval zřídka; roku 2004 však zrealizoval turné po Velké Británii se svým kolegou Jeffem Beckem. Téhož roku produkoval debutové album svého syna Paula Hammera, taktéž nadaného multiinstrumentalisty.
Těžiště jeho činnosti už ale zůstalo ve filmovém a mediálním světě. V průběhu dvaceti let mu na konto přibyly desítky celovečerních filmů, seriálů a dokumentů, pod které se hudebně podepsal. Mimo jiné byl roku 1996 pověřen tvorbou veškeré originální hudební produkce pro komerční televizní stanici Nova. Roku 2006 podkreslil hudbou úspěšný dokument Billyho Corbena Cocaine cowboys (Kokainoví kovbojové)o drogových dealerech v Miami. Pronikl také do světa počítačových her – jeho hudba zní například ve hře Grand Theft Auto: Vice City. Příležitostně neodmítl ani menší herecké role; kromě zmíněného Miami Vice si zahrál i ve své rodné zemi, a to v české pohádce O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli (1996) či v populárním seriálu Ordinace v růžové zahradě.
Diskografie
Diskografie (výběr):
S Mahavishnu Orchestra:
The Inner Mounting Flame (1971);
Birds of Fire (1973);
Between Nothingness and Eternity (1973);
The Lost Trident Sessions (nahráno 1973, vydáno 1999).
S Jerrym Goodmanem:
Like Children (1974).
Sólová alba:
The First Seven Days (1975);
Miami Vice (1985);
Escape from Television (1987);
Snapshots (1989);
Beyond the Mind's Eye (1992);
Drive (1994);
Snapshots 1.2 (2000);
Miami Vice: The Complete Collection (2002);
The First Seven Days: Remastered (2003);
The Best of Miami Vice (2004);
Black Sheep/Hammer (2005);
Cocaine Cowboys (2007).
S Jan Hammer Group:
Oh Yeah (1976);
Melodies (1977);
Jeff Beck with the Jan Hammer Group Live (1977);
Live in New York (2008).
S Hammer:
Black Sheep (1978);
Hammer (1979).
S Nealem Schonem:
Untold Passion (1981);
Here to Stay (1983);
The Calling (2012).
S Elvinem Jonesem:
On the Mountain (1975) – klávesy.
S Glenem Moorem:
Introducing Glen Moore (1978) – bicí.
S Joni Mitchell
Mingus (1979) – minimoog.
S Tonym Williamsem:
The Joy of Flying (1979) – klávesy.
S Mickem Jaggerem:
Sheʼs the Boss (1985) – klávesy.
S Jamesem Youngem:
City Slicker (1985) – klávesy, bicí.
S Clarencem Clemonsem:
An Evening With Mr. C (1989) – klávesy, bicí.
Se Stevem Lukatherem:
Lukather (1989) – klávesy.
S Charliem Marianem:
Helen 12 Trees (1976) – klávesy.
S Fernandem Saundersem:
Plant a Seed (2010).
LiteraturaI. Lexika
EJ.
Tomeš, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. Století, 1. díl, A–J (Praha 1999).
Wikipedia.
II. Ostatní
www.csfd.cz/tvurce/41583-jan-hammer-ml
www.allmusic.com/artist/jan-hammer-mn0000809357/biography
http://musicians.allaboutjazz.com/janhammer#.UzWhTs6PU2U
www.imdb.com/name/nm0006122/bio
Klára Kolofíková
Datum poslední změny: 1.9.2016