Černík, Lubomír
Charakteristika: Divadelní herec, kabaretiér, režisér, dramatik, scénárista, zpěvák, textař, konferenciér a spisovatel
Datum narození/zahájení aktivity:9.10.1924
Datum úmrtí/ukončení aktivity:3.10.1978
Text
• Literatura •
Černík, Lubomír, divadelní herec, kabaretiér, režisér, dramatik, scénárista, zpěvák, textař, konferenciér a spisovatel, narozen 9. 10. 1924, Brno, zemřel 3. 10. 1978, Brno.
Byl synem významného moravského folkloristy a skladatele Josefa Černíka. Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně byl nasazen na práce ve zbrojním průmyslu. Podílel se na přípravě „zákopnického kabaretu“, kde ve spolupráci s Vladimírem Sísem a Sašou Reznikovem připravoval protinacistickou satiru ve stylu Voskovce a Wericha Haló, volá země, kterou uvedli po osvobození v divadle Svazu české mládeže Směr (dnes činoherní studio JAMU). Poté odešel studovat na AMU do Prahy. Avšak nespokojen se studiem přešel na krátkou dobu do Českého Těšína, kde získal angažmá. Následně účinkoval jako zpěvák a konferenciér v Orchestru Gustava Broma. Působil v divadle Julia Fučíka, zde si zahrál hlavní roli v komedii Nazima Hikmeta Byl Filip Filípek, nebo nebyl? Posléze přestoupil do brněnského divadla Večerní Brno, ve kterém byl hercem, dramaturgem, režisérem. Spolupracoval při tvorbě nových textů a her. Napsal a režíroval hru Revolver a polibky (1961, premiéra 13. 4. 1961), společně s Vladimírem Fuxem vytvořil hru Akce H aneb Město má žízeň (1963, premiéra 26. 6. 1963). Spolupracovníky v divadle Večerní Brno mu byli Ladislav Suchánek, Dobroslav Riegl či Jiří Jurka. Stal se také protagonistou kabaretu Netopýr (1972–73). Pracoval též v Československé televizi (1970–73, dramaturg a scénárista) a v Československém rozhlase Brno, přispíval svými články do brněnských novin Rovnost.
Je autorem desítek písňových textů, jež vytvořil pro skladatele Sašu Reznikova, Oldřicha Blahu, Jaromíra Hniličku, Ladislava Kozderku, Bohuslava Sedláčka nebo Ladislava Štancla. Přeložil také řadu textů k písním na objednávky orchestrů Gustava Broma, Erika Knirsche, Ladislava Kozderky, Lubomíra Novosada, pro orchestr Studio Brno a další. Hrál např. ve filmech Velká příležitost (1941), O kolečku, peru a vařiči (1950), Život pro Jana Kašpara (1959), 90 minut překvapení (1963), Znamení raka (1967), Den pro mou lásku (1976), Deváté srdce (1979). Na konci svého života napsal psychologický román o problémech s alkoholismem Chobotnice, jenž je inspirován vlastními zkušenostmi z krizových životních údobí (vyšel až posmrtně v roce 1980).
Literatura
I. Lexika
EJ.
Slovník české literatury 1970–1981 (Praha 1985).
Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Díl 1. A–L. (Praha 1995) .
II. Ostatní
Janovic, Vladimír: Kolik dioptrií má svět (Divadlo 3, 1963).
Kudělka, Viktor: Jeden z mála vyvolených (Lidová demokracie, Brno, 7. 11. 1984).
Rejnuš, Miloš: Kabaret Večerní Brno (Praha 1965).
Suchomelová, Jaroslava: Divadlo je divadlo (Brno 1969).
Oldřich Lána Datum poslední změny: 22.3.2006