Český hudební slovník osob a institucí

Bláha, Václav

Bláha, Václav, skladatel a trumpetista, narozen 4. 5. 1901, Křečov (Plzeň), zemřel 22. 3. 1959, Příbram.
 
Byl samoukem v kompozici i ve hře na trubku. Podstatný vliv na jeho hudební profilaci měla především angažmá v kavárenských souborech, kinoorchestrech, v lidových a vojenských kapelách. Jeho nejvýznamnějším působištěm byl orchestr R. A. Dvorského, kam nastoupil v polovině třicátých let na místo druhého trumpetisty. Po roce 1945 vedl krátce svůj vlastní soubor. Ačkoliv se hráčsky profiloval i jako interpret moderní populární hudby, skladatelsky působil především na poli hudby lidové. Většinu svých písní opatřil vlastním textem. Jeho skladby vycházejí tématicky i melodicky z lidové hudby a městského folklóru. Téměř všechny jsou nahrány a vydány tiskem. Úspěšnou kariéru skladatele odstartovala polka Moje zlatá Anny z roku 1933. K jeho nejznámějším kompozicím patří polky Jetelíček u vody (1940), Dokolečka, dokola a Včera jsem tě čekala, valčíky Červená sukýnka (1943), Tuláček, pochodová píseň Děvče jako růže a sousedská Babička vzpomíná. V letech 1933–47 vydal většinu svých písní v nakladatelství R. A. Dvorského, od roku 1951 pak ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v Praze. Po osvobození se pokoušel též o psaní budovatelských a masových písní. V padesátých letech upřel svoji pozornost rovněž k tvorbě pro děti. Známou se stala především jeho píseň Tancovala žížala. V Orbisu (1951) a ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v Praze (1957) vyšly jeho Dětské písně pro zpěv a klavír na slova Miloše Veselého.