Bajgarová Jitka
(Brabcová)
Charakteristika: Muzikoložka a publicistka
Datum narození/zahájení aktivity:14.11.1954
Text
Bajgarová, Jitka (roz. Brabcová), muzikoložka a publicistka, narozena 14. 11. 1954, Litoměřice.
Po absolvování Gymnázia J. Jungmanna v Litoměřicích (1970–74) studovala Filozofickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně v Brně (obor hudební věda a výchova – čeština, 1974–79), kde v roce 1980 získala titul PhDr. Následovala interní vědecká aspirantura tamtéž 1982–85, titul CSc. získala v roce 1988.
Absolvovala řadu zahraničních studijních pobytů: Musikwissenschaftliches Institut der Johannes-Gutenberg-Universität Mainz (1983–84, 1984–85), Comité national de la musique, Paříž (1995).
Byla činná jako stipendistka Českého hudebního fondu (lexikografické, ediční a výzkumné práce, 1980–81, 1985–88), pracovala pro Československou televizi Brno (dramaturg hudebních pořadů, 1981–82), pro Divadelní ústav v Praze (odborná pracovnice v hudebním oddělení, 1989–90), jako kurátorka v Muzeu české hudby/Národní muzeum v Praze (1991). Na Ministerstvu kultury ČR působila jako hudební referentka Odboru umění (1991–92), na Ústavu hudební vědy AV ČR v Praze jako vědecká pracovnice (1992–94). V Moravském zemském muzeu v Brně byla vedoucí oddělení dějin hudby a sekce věd o umění (1994–98). V letech 1998–2002 se věnovala individuálnímu výzkumu (mimo jiné grant MK ČR na projekt Hudební spolky v Brně a jejich role při utváření „hudebního obrazu“ města 1860–1918, 2001–02). Na Ústavu hudební vědy AV ČR pracuje jako samostatná vědecká pracovnice od 15. 2. 2002 (1. 1. 2003 ústav připojen k Etnologickému ústavu AV ČR jako oddělení a posléze Kabinet hudební historie).
V letech 1981–83 byla tajemnicí muzikologických kolokvií při Mezinárodním hudebním festivalu v Brně, 1993–97 a 2000–05 členkou předsednictva České hudební rady (2002–05 místopředsedkyní), 1993–96 členkou předsednictva Evropské hudební rady/IMC UNESCO, 1993–97 a 2001–03 členkou grantové komise MK ČR pro oblast profesionální hudby (2002–03 předsedkyní komise), členkou redakční rady Antologie české hudby (Divadelní ústav – Hudební informační středisko v Praze, 2004). V roce 2005 byla redaktorkou časopisu Hudební věda, od 2006 členka jeho redakční rady, od 2005 místopředsedkyní Rady programu MK ČR pro hodnocení programových projektů ve výzkumu a vývoji v oboru muzikologie, 2006–09 byla předsedkyní České společnosti pro hudební vědu, o.s. (ve výboru 1999–2001, 2004–09), členkou kuratoria Sudetendeutsches Musikinstitut in Regensburg (od 2007). Dále je členkou Internationale Arbeitsgemeinschaft für die Musikgeschichte in Mittel- und Osteuropa an der Universität Leipzig (od 2003) a členkou Společnosti pro dějiny Němců v Čechách (od 2003).
Podílela se na mnoha grantových projektech, např. středoevropský výzkumný projekt Kulturelle Traditionen in Mitteleuropa: Musikleben zwischen Zentralismus und regionaler Spezifik am Beispiel der Rolle von Vereinen (1994–98, koordinován z Hochschule für Musik und darstellende Kunst in Wien). Je autorkou mnoha hesel pro lexikony Slovník české hudební kultury, The New Grove Dictionnary of Music and Musicians, Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, Die Musik in Geschichte und Gegenwart a jiné.
Pořádala výroční konference České společnosti pro hudební vědu, jako předsedkyně se významně podílela na chodu společnosti a vydávání miscellaneí. Iniciovala a spoluredigovala lexikon–adresář Kdo je kdo v současní české muzikologii.
Badatelsky se zaměřuje na výzkum českého a německého hudebního života v českých zemích v 19.–20. stol. (lokality a regiony, hudební spolky a instituce, Morava, Brno, severní Čechy, Litoměřice). Zabývá se mezinárodními kontakty české hudební kultury za první Československé republiky a výzkumem vojenské hudby v kontextu hudebního života v 19.–20. stol.
Dílo
Monografie
Antonín Štěpán Bulant. Příspěvek k problematice hudební migrace v 18. století (dis., strojopis, UJEP Brno 1979);
Koncertní život v Brně na přelomu 19. a 20. století. Příspěvek k problematice výzkumu hudebních center (kand. dis., strojopis, UJEP Brno 1988);
K brucknerovské recepci v českých zemích. Litoměřice jako specifické brucknerovské centrum v období mezi dvěma světovými válkami (Český hudební fond, strojopis, Praha 1990);
Hudební spolky v Brně a jejich role při utváření „hudebního obrazu“ města 1860-1918 (Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2005).
Studie a články
Komponistengruppen in der Katharina-Epoche vor dem Werdegang der russischen Nationaloper (Die Einflüsse einzelner Interpreten und Komponisten des 18. Jhs. auf das Musikleben ihrer Zeit = Studien zur Aufführungspraxis und Interpretation von Instrumentalmusik des 18. Jhs., Heft 13, Blankenburg/Harz 1980, s. 93–96);
Podíl českých hudebníků na formování ruské opery v 18. století (Česko-ruské a československo-sovětské vztahy v hudbě. Sborník materiálů z hudebně vědecké konference. Ostrava 1980, Ostrava 1981, s. 83–90);
Reflexe bratislavského hudebního života mezi válkami v českých časopisech (Hudobná kritika v Bratislave 1920–80. Zborník prác z muzikologickej konferencie konanej v dňoch 8. a 9. októbra 1980 v Bratislave, Bratislava 1982, s. 78–82);
Několik poznámek k dramatické tvorbě Šimona Lomnického z Budče (Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity XXXI, H 17, Brno 1982, s. 61–72);
Einige Bemerkungen zu den Konzerten für Cembalo, Orgel oder Klavier von Jan Václav Stamic (Die Entwicklung des Solokonzertes im 18. Jahrhundert = Studien zur Aufführungspraxis und Interpretation von Instrumentalmusik des 18. Jhs., Heft 20, Blankenburg/Harz 1982, s. 82–84);
K pojetí národnosti v hudbě u O. Hostinského (Pocta Otakaru Hostinskému. Sborník z vědeckého sympozia v Brně 10.–11. března 1980, Brno 1982, s. 147–151);
Krédo kritika Graciana Černušáka (Gracian Černušák a otázky české hudební historiografie, kritiky, lexikografie, pedagogiky a výchovy hudebního publika. Hudebněvědná konference. Brno 7.–8. prosince 1982, Brno 1983, s. 29–31);
Zu den Librettistik-Konzeptionen der ersten russischen Opern (Colloquium The Musical Theatre. Brno 1980, Brno 1984, s. 108–113);
Zum Konzertleben in Brno um 1900 und Leoš Janáček (Colloquium Dvořák, Janáček and their time. Brno 1984, Brno 1985, s. 81–86);
Zur Bach- und Händelrezeption im Konzertleben Mährens um 1900 (Bach-Händel-Schütz. Alte Musik als ästhetische Gegenwart. Stuttgart 1985, Kassel 1987, sv. 2, s. 172–177);
Die „Sezession“ und Bohuslav Martinů (Bohuslav Martinů anno 1981, Česká hudební společnost, Praha 1990, s. 34–41);
Martinů kontra Bruckner. Zu einem Aspekt der deutschen Musikkultur in der Tschechoslowakei der 30er Jahre (Colloquium Bohuslav Martinů, his pupils, friends and contemporaries, Brno 1990, ÚHV FF MU Brno 1993, s. 152–156);
Státní podpora hudby v současné České republice (Hudba a stát. Sborník z mezinárodní konference, Brno, 7.–8. 10. 1993, Česká hudební rada – Divadelní ústav, Praha 1993, s. 1–9);
Zur Brucknerbewegung in der Tschechoslowakei der dreißiger Jahre (Bruckner-Symposion 1991. Bruckner-Rezeption, Bericht, Linz 1994, s. 179–183);
Beseda brněnská a její koncerty na přelomu století (Besední dům. Architektura, společnost, kultura, Státní filharmonie Brno, Brno 1995, s. 107–124);
Zum Konzertleben in Brünn in der Zeit der ersten Tschechoslowakischen Republik – Brünn als Musikstadt der 20er Jahre (Glasba med obema vojnama in Slavko Osterc: zbornik predavanj/Musik zwischen beiden Weltkriegen und Slavko Osterc: Sammelband von der internationalen musikwissenschaftlichen Konferenz, Slowenski glasbeni dnevi/Slowenische Musiktage 1995, Ljubljana 1996, s. 223–229);
Staatliche Musikförderung ja, oder nein, oder in welchem Ausmaß (Musik als Wert und ihre Rolle im Prozess der europäischen Integration. Brno, 4.–5. 10. 1996, Institut für Musikwissenschaft der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, Prag 1996, s. 45–54);
Die Brünner Philharmoniker und ihre Konzerte um 1900 (Festschrift Christoph-Hellmut Mahling zum 65. Geburtstag = Mainzer Studien zur Musikwissenschaft 37, 2 svaz., Hans Schneider, Tutzing 1997, s. 81–89);
Der Brünner Musikverein und seine Konzerte um 1900 (Kunst-Gespräche: Musikalische Begegnungen zwischen Ost und West, Rombach Verlag, Freiburg im Breisgau 1998, s. 37–68);
Zur Problematik der Musikfeste um 1900 (Prof. Jiří Fukač. Festschrift/Commemorative Book, Gaudeamus Hradec Králové – Gate Náchod 1998, s. 23–30). Slavnosti, jubilea, symboly a hrdinové v životě hudebních spolků v Brně kolem roku 1900 (Úloha spolkov, spoločností a združení v hudobných dejinách Európy. Die Aufgabe der Vereine, Gesellschaften und Vereinigungen in der Musikgeschichte Europas (Muzikologický seminár), Západoslovenské múzeum v Trnave, Trnava 2001, s. 92–99);
Hudba na karlovarské kolonádě v první polovině 19. století aneb Kterak se Čechy k besedě protancovaly (Biedermeier v českých zemích. Sborník příspěvků z 23. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 6.–8. března 2003, KLP, Praha 2004, s. 268–280);
Moravská lidová píseň ve sborové tvorbě Antonína Dvořáka (Opus musicum 36, 2004, č. 3, s. 11–14);
„Hier geht es um Bekenntnis…“. Brucknerovská obec a brucknerovské aktivity v Litoměřicích 1929–1941 (Hudební věda 41, 2004, č. 1–2, s. 119–158);
Moravská lidová píseň ve sborové tvorbě Antonína Dvořáka. Tvůrčí zdroj ve skrytém tónu řeči (na příkladě op. 43, č. 2) (František Sušil (1804–1868). Odkaz a inspirace, Město Rousínov – Etnologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Brno, Rousínov 2004, s. 165–172);
Vojenské signály a pochody v Československé republice 1918–1938 (Armáda a společnost v českých zemích v 19. a první polovině 20. století, UJEP, Ústí nad Labem 2004, s. 168–177);
Osvětová funkce vojenských hudeb v 19. století v českých zemích (Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století. Sborník příspěvků z 24. ročníku sympozia k problematice 19. století, Plzeň, 4.–6. března 2004, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2004, s. 296–312);
Hudební regionalistika v brněnské muzikologické škole (Musicologia brunensis. Ad honorem Jan Racek, Bohumír Štědroň et Zdeněk Blažek 1905–2005. Sborník příspěvků z Mezinárodní hudebněvědné konference Brno, 28.–29. ledna 2005, Koniasch Latin Press, Praha 2005, s. 224–230);
Ukrajinští studenti na pražské konzervatoři v období první Československé republiky 1918–1938 (Hudební věda 43, 2006, č. 1, s. 39–58);
Anton Bruckner a sudetští Němci (Harmonie, 2006, č. 4, s. 4–7);
Knecht Jernej – eine Oper vom Brünner deutschen Komponisten Alfred Mahowsky (1907–1932) nach Ivan Cankar (Stoletja glasbe na Slovenskem/Centuries of Music in Slovenia, 20. slowenski glasbeni dnevi/20th Slovenian music days 2005, Ljubljana 2006, s. 388–397);
Die Kultur- und Bildungsfunktion der Militärkapellen in den böhmischen Ländern des 19. Jahrhunderts (Musikgeschichte ind Mittel- und Osteuropa. Mitteilungen der internationalen Arbeitsgemeinschaft an der Universität Leipzig, Heft 10, Leipzig 2005, s. 214–233);
Der Brünner deutsche Komponist Alfred Mahowsky (1907–1932) und seine literarischen Inspirationen (Gesamtbericht zur BRUNA-Veranstaltung. Musikalische Matinee. Musik in Brünn – Zwischen Licht und Dämmerung. 1. Juni 2006 – Masaryk-Universität Brünn, Plüderhausen 2006, s. 65–78);
„Hrdinové“ a „svatí“ v životě hudebních spolků v Brně kolem roku 1900 (Národ místo Boha v 19. a první polovině 20. století. Sborník příspěvků z konference konané ve dnech 21.–22. dubna 2005 v Ústí nad Labem, UJEP, Ústí nad Labem 2006, s. 161–169);
K hudebnímu školství v Brně v době působení varhanické školy (Fenomén Janáček včera a dnes. Sborník z mezinárodní hudebněvědné konference. Konzervatoř Brno 2004 = Editio Conservatorium Brunense, vol. I, Togga, Brno 2006, s. 151–159);
Musik zu Unterhaltungen und Festen der Musik- und Gesangvereine 1860–1918 am Beispiel Brünn („Glasba za družabne priložnosti“ – glasba za razvedrilo, glasba za vsak dan/“Music for social occasions“ – music for fun, music for every day, 21. slowenski glasbeni dnevi/21th Slovenian music days 2006, Ljubljana 2007, s. 167–184);
Der Brünner Musikverein und die Beseda brněnská 1860–1910. Ein Vergleich (Les sociétés de musique en Europe 1700–1920. Structures, pratiques musicales, sociabilités, Berlin 2007, s. 211–241);
Role vojenských hudeb v hudebním životě první Československé republiky (Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. Sborník ze stejnojmenné mezinárodní konference konané 28.–30. dubna 2005 v Praze, EÚ AV ČR, Praha 2007, s. 363–387);
Význam hudeb vládního vojska v kulturním životě protektorátní Prahy 1939–1945 (Evropská velkoměsta za druhé světové války. Každodennost okupovaného velkoměsta. Praha 1939–1945 v evropském srovnání = Documenta pragensia XXVI, Archiv hl. m. Prahy – Scriptorium, Praha 2007, s. 317–326);
Ukrajinski studenty prazkoji konservatoriji za časiv peršoj Čechoslovackoji respubliky (1918–1938 roky) (Zbirnyk statej ta dokumentiv do istoriji česko-halickych stosunkiv, častyna I – Do 140-riččja utvorennja tovarystva „Česka beseda“ u Lvovi (1867–2007), Lviv 2007, s. 174–185);
Die Deutsche Brucknergemeinde in Leitmeritz vor und nach 1938. Zum Prozess der Ideologisierung im Mikrokosmos einer Kleinstadt (Musik im Protektorat Böhmen und Mähren (1939–1945). Fakten, Hintergründe, Historisches Umfeld = Veröffentlichungen des Sudetendeutschen Musikinstituts. Berichte, sv. 6, München 2008, s. 140–152);
Skladatel meziválečného Brna Alfred Mahowsky a jeho opera Knecht Jernej (Hudební věda 45, 2008, č. 3–4, s. 295–312);
Brucknerovi žáci z českých zemí (Miscellanea z výročních konferencí ČSHV 2006–2007, ČSHV a EÚ AV ČR, v.v.i., Agora, Praha 2008, s. 159–170).
Kateřina Hnátová