Charakteristika: Rocková skupina
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1989
Text
• Diskografie • Literatura •
Priessnitz, rocková skupina, zahájení aktivity 1989.
Nese jméno Vincence Priessnitze, jesenického rodáka a zakladatele lázní v Jeseníkách – rodném místě členů kapely. Sychravě-romantická nálada jesenické krajiny byla také jedním z atributů, které se nadlouho v hudbě kapely zabydlely. Její vlastní historie se začala psát v roce 1989, kdy vykrystalizovala z původní punkové skupiny Chlapi z práce. Prvotní obsazení tvořili: hlavní textař Jaromír Švejdík – zpěv, Petr Kružík – kytara, Libor Halíček – basová kytara, Ladislav Kolompár – bicí, jako host také Jiří Vaculík – kytara. V roce 1992 vyšla kapele hned dvě alba – Freiwaldau a Nebel a v hudební publicistice se o jejich tvorbě začalo hovořit jako o mystikou prodchnuté hudbě vznášející se na vlnách gotického rocku. Nálepka gotické kapely se začala smazávat až v pozdějších letech s nástupem odlehčenější, písničkovější tvorby. V roce 1994 vyšlo třetí album Hexe, na němž se poprvé podílel Jaromír Švejdík také coby výtvarník obalu (jako výtvarník se Švejdík od roku 1999 zabývá komiksy – spolupracoval například s držitelem prestižní Ortenovy ceny Jaroslavem Rudišem na komiksových příbězích Bílý potok a Hlavní nádraží). Následně odešel z kapely Libor Halíček, kterého nahradil Miroslav Brzobohatý (basová kytara), novou posilou se stal také kytarista Dušan Oravec. Změnou byl i přesun Švejdíka za rodinou a prací do Prahy, což se následně odrazilo zejména v textech. V roce 1996 vyšla deska Seance produkovaná Janem P. Muchowem, která znamenala počátek již zmiňovaného příklonu k písničkovější tvorbě, nevyhýbající se však bohatým aranžím. Posléze došlo k další změně na postu baskytaristy, jehož se chopil Petr Víša (přezdívaný K2). V roce 1997 vyšlo opět pod taktovkou Muchowa akusticky bilancující album starších skladeb (obohacené o několik novinek) Potichu?. Remixovaným maxisinglem bylo pak v roce 1999 album Zlatý déšť obsahující čtyři různé verze této skladby. Priessnitz se nebránili ani velmi originální spolupráci s Jesenickým smyčcovým orchestrem. V roce 2000 vyšlo další album Zero s písněmi postavenými většinou na kombinaci rockové kytary a zvuku smyčců, které spoluprodukoval jeden z nejžádanějších zvukových mistrů u nás, Pavel Větrovec. Rok 2004 se nesl ve znamení živého alba s názvem Playlist v obsazení Švejdík, Kružík, Víša, Kolompár, občas doplňovaného hostujícím Muchowem, v produkci Dušana Neuwertha. Priessnitz si i nadále drží velmi osobitou tvář mezi kapelami české hudební scény.
Diskografie
Freiwaldau (Legend 1992, Indies Records 2002);
Nebel (Legend 1992, Indies Records 2003);
Hexe (Bonton 1994);
Seance (Indies Records1996);
Potichu (Indies Records 1997);
Zlatý déšť (Indies Records 1999);
Zero (Escape 2000);
Priessnitzorro (Zero.rmxs) (Quazi Dellict Records 2001);
Playlist (Escape 2004). Literatura
Diestler, Radek: Písně pro čarodějnice a malého Wolfiho (Rock&Pop IV, 1994, č. 1).
Kučera, Ilja ml.: Třetí svědectví o nelaskavém světě (Bang, červen 1994).
Diestler, Radek: Mlha zase klesá do údolí (Rock&Pop VII, 1997, č. 1).
Diestler, Radek: Tichý průvodce vlastní minulostí (Rock&Pop VIII, 1998, č. 2).
Macháček, David: Zpěvák Priessnitzu vytváří v Kopřivnici svůj sólový projekt (Kopřivnické noviny č. 32, 19. září 1992).
www.priessnitz.com
Šárka Handlová Datum poslední změny: 28.3.2008