Český hudební slovník osob a institucí

Vltava

Vltava, rocková skupina, zahájení aktivity 1986, ukončení aktivity 2003.  
 
Kapelu založil v létě roku 1986 kytarista Robert Nebřenský, který právě opustil legendární Krásné nové stroje. Shromáždil vedle sebe známé a zkušené muzikanty tj. saxofonistu Petra Venkrbce (ex KNS, poté Psí vojáci, v současnosti 69), hráče na klávesy a akordeon Františka Svačinu (nyní též 69), bubeníka Antonína Korba a baskytaristu Jana Maxu (také 69). Hudba Vltavy vycházela z u nás neexi­stující tradice rockového kabaretu. Vtipné mnohoznačné texty a charakteristický vysoký hlas Nebřenského dokresloval jemnou rockovou až jazzovou muziku mísící se s trampskou písničkou, swingem, blues, reggae, cirkusovými rytmy a dechovkou. Všichni hráči jsou zruční instrumentalisté, při svém hraní programově povyšují frázi nad umělecký výraz. V pódiové prezentaci byl často do instrumentálně obtížných skladeb organicky včleněn ironický verbální humor.
První sestava odehrála několik koncertů a vydržela pohromadě pouze do roku 1988. V té době se Robert Nebřenský dostal k divadlu Sklep a na jaře následujícího roku Vltavu obnovil. Došlo také ke změnám v obsazení kapely. Na bicí hrál David Skála (Psí Vojáci), saxofonů se chopili Jaroslav Kosina a Zdeněk Petřek, o zvuk houslí a kontrabasu obohatil kapelu Dalibor Vinklát (KNS). Na konci téhož roku pak opět přišla nabídka Davida Vávry, tentokrát pro celou kapelu, aby se kapela podílela na novém představení divadla Sklep "Míč (aneb příjemné pohlazení po bakelitovém kožíšku Gagarinovy rakety)". Jméno kapely začínalo být známé. Pár písniček vyšlo v roce 1991 v rámci edice Rock debut, Vltava společně s divadlem Sklep připravila půlhodinový pořad Vltava hraje k volbám a nákladem Petra Venkrbce vyšla kazeta Vltava Beat. První oficiální a plnohodnotné album Mládí i tak velkou lásku bere s humorem přišlo už v trochu pozměněné sestavě v roce 1994 (saxofonista a flétnista Tomáš Průša, vrátil se bubeník Antonín Korb). Zvuk kapely vylepšila řada hostů včetně Vladimíra Kulhánka, Petera Bindera nebo Načevy a na albu se objevily dodnes živé hity jako Hmyz, 30 případů majora Zemana, Prasátko nebo Kapitán Pejsek. Obsazení kapely se dále měnilo. Přišli baskytarista Martin Štec a bubeník Martin Vajgl, se kterými byla natočená druhá deska Šťastnej jako trám. Album bylo pokračováním humorného a zvukově barevného debutu. Skupina opět sáhla k předělávkám z české popmusic, ze skladeb se pravděpodobně nejvíce ujala úsměvná Hurá písničky!, jejíž slovní spojení hurá písničky a hurá kytary zlidovělo. Vrchol tvorby a zásadní zlom přišel až s albem Marx Engels Beatles z roku 1998. Kapela vykročila progresivnějším směrem. Robert Nebřenský zaměnil svůj kulatý jazzový zvuk na ostřejší rockový obohacený o efekty a samply. Zůstal jeho osobitý rukopis plný hříček a jinotajů. Deska byla mnohými označována jako největší kulturní přínos roku, vysoko ji oceňovali v časopise Rock&Pop (2. místo v anketě o nejlepší desku devadesátých let) a nominována byla i akademií populární hudby.  Další album Když bozi zestárnou (2000) již nedosáhlo úspěchu toho předešlého a po několika letech koncertování na začátku roku 2003 kapela ohlásila konec činnosti. Svým ojedinělým humorem a kvalitou hudby se však hluboce zapsala do dějin české populární hudby po roce 1989.