Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Reittererová, Vlasta

Tisk

(Benetková)

Charakteristika: Muzikoložka a pedagožka

Datum narození/zahájení aktivity:9.1.1947
Text
Dílo

Reittererová, Vlasta (do sňatku 1998 publikovala pod jménem Benetková), muzikoložka a pedagožka, narozena 9. 1. 1947, Praha.
 
Studovala v rodišti na Střední všeobecně vzdělávací škole 1962–65 (maturita 1965), pak 1965–69 obory herectví a pantomima na Lidové konzervatoři (dnešní Konzervatoř Jaroslava Ježka, ukončeno absolventskou zkouškou) a současně hudební vědu na Filozofické fakultě University Karlovy (1965–72, promovaný historik na základě diplomní práce Bedřich Smetana: Dvě vdovy. Dramaturgická analýza opery, PhDr. 1988). Působila 1968–71 jako tanečnice v Krušnohorském divadle Teplice, 1971–72 jako uklízečka a současně členka komparsu v Divadle E. F. Buriana v Praze,  1972–87 jako dramaturg v Československé umělecké agentuře Pragokoncert.
 
V letech 1987–2002 pracovala jako knihovnice a vědecká pracovnice Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (přednášela o dějinách hudebního divadla), od 2002 je vědecko-výzkumnou asistentkou Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (přednáší o dějinách hudby 19.  a 20. století). V letech 1998–2002 vedla hudebně estetický seminář na pražské konzervatoři, je členkou oborové rady doktorského studia oboru taneční umění – taneční věda na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, členkou České společnosti pro hudební vědu, Teatrologické společnosti, České hudební společnosti, Společnosti pro starou hudbuSpolečnosti Leoše Janáčka, od 1999 členkou autorského kolektivu výzkumného projektu Dějiny českého divadla, od 2000 kolektivu tohoto Českého hudebního slovníku osob a institucí, od 1998 členkou Arbeitsgemeinschaft für die Musikgeschichte in Mittel- und Osteuropa an der Technischen Universität Chemnitz, v letech 1994, 1996, 1998, 2000 spoluorganizovala mezinárodní konference KONTEXTE – Musica iudaica (spoluredakce sborníků). Spolupracuje na lexikálních projektech Musik in Geschichte und Gegenwart (hesla Chuchro, Josef; Foerster, Josef Bohuslav; Foerster, Josef; Hába, Alois; spoluautorství Labor, Josef; Müller Wenzel), Oesterreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (Šebesta, Vojtěch; Ševčík, Otakar), Oesterreichisches Musiklexikon (Fiala, Josef; Hába, Alois; s Jaromírem Černým a Petrem Daňkem heslo Böhmen) a Biografický slovník českých zemí (Abert, Johann Josef; Adámek, Antonín; Adler, Guido; Ambros, August Wilhelm; Ambros, Emanuel; Ambros, Ezechiel; Ambros, Vladimír; Ambrož, Leopold; Ančerl, Karel; Anger, rodina).  Publikuje v časopisech jako kritička a publicistka (především Harmonie a Hudební rozhledy), autorsky spolupracuje s Českým rozhlasem 3 – Vltava, s mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro, Národním divadlem v Praze, Státní operou Praha atd. Působí též jako překladatelka (němčina; viz např. překlad monografie Rity Ottens a Joela Rubina Klezmeři, H & H 2003 či rozsáhlé práce Tomáše Vrbky Státní opera Praha. Historie divadla v obrazech a datech. Opera 1988–2003, Praha 2004, Státní opera Praha a Slovart, dále příspěvky v publikacích k premiérám apod.).
Dílo
Dílo literární

Knihy

Vier Dutzend rothe Strümpfe... Zur Rezeptionsgeschichte der Verkauften Braut von Bedrich Smetana in Wien am Ende des 19. Jahrhhunderts (s Hubertem Reittererem,   Wien 2004, Österreichische Akademie der Wissenschaften – Theatergeschichte Österreichs, Bd. III, Heft 4).
 
Studie a stati
Die Rückkehr von Viktor Ullmann (sborník Die Referate des Kolloquiums in Dresden am 4. Mai 1991, Berlin 1991, „musica reanimata“, s. 73–82);
Alois Hába a Viktor Ullmann – doteky života a díla (Hudební věda 31, 1994, č. 1, s. 3–24).
Symbolistická poezie a hudba (Opus musicum 16, 1994, č. 1, s. 1–8);
Die Schuld gegenüber der Kulturgeschichte der Tschechoslowakei (sborník Verfemte Musik. Komponisten in den Diktaturen unseres Jahrhunderts, Frankfurt am Main 1995, „musica reanimata“, s. 235–242);
Ke kontextům hudebního vývoje v Čechách mezi válkami (Hudební věda 32, 1995, č. 1, s. 55–61);
Fidelio Friedrich Finke (Hudební věda 32, 1995, č. 3, s. 227–248);
Korespondence Vítězslava Nováka Aloisu Hábovi (Hudební věda 32, 1995, č. 3, s. 314–321);
Viktor Ullmann. Der fremde Passagier (sborník Viktor Ullmann. Materialien, řada Verdrängte Musik, Bd. 2, Hamburg 1992, 2. vyd. 1995, Bockel Verlag, s. 93–100, resp. 93–141, s edicí Ullmannovy sbírky veršů a aforismů a antroposofickým komentářem Jana Dostala);
Zu den Kontexten der Kulturentwicklung in Böhmen zwischen den Weltkriegen (sborník Kontexte – Musica iudaica, Praha 1995, UK, s. 40–48);
K historii československé sekce Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu a jejích festivalů (Hudební věda 33, 1996, č. 2, s. 139–158);
Festival Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Praze 1935 (Hudební věda 33, 1996, č. 2, s. 245–259 a č. 3, s. 337–356);
Viktor Ullmanns Slawische Rhapsodie (Viktor Ullmann. Die Referate des Symposions anlässlich des 50. Todestages 14.-16. Oktober 1994 in Dornach, Verdrängte Musik Bd. 12, Hamburg 1996, Bockel Verlag, s. 139–158);
Aktualisierte Dramatik im Theater der Zwischenkriegszeit. Ein modisches Schema oder ein schöpferischer Beitrag? (sborník Kontexte – Musica iudaica 1996, Praha 1997, UK, s. 104–125);
„Dalibor“ zwischen Wien und Prag. Der Wiener Musikkritiker Laurencin und die Prager Musikpublizistik (sborník Musikwissenschaftliche Kolloquien der Internationalen Musikfestspiele in Brno, Bd. 31, Brno 1997, s. 53–63);
Die Musik in der Tschechoslowakei der Zwischenkriegszeit (sborník Přednášky z XL. běhu Letní školy slovanských studií, Praha 1997, UK, s. 220–226);
Die Musiksammlung der Karlsuniversität in Prag. Ihr Charakter und ihre Verbindung zum historischen Musikleben (Deutsche Musik im Osten, Bd. 10, Musikgeschichte zwischen Ost- und Westeuropa, Sankt Augustin 1997, s. 399–403);
Alois Hába, seine Schule und seine Zeitgenossen (sborník Přednášky z XLI. běhu Letní školy slovanských studií, Praha 1998, UK, s. 241–253);
Die Opern von Alois Hába. Ein neues Phänomen des Musiktheaters im 20. Jahrhundert (Musikgeschichte in Mittel- und Osteuropa. Mitteilungen der internationalen Arbeitsgemeinschhaft an der Technischen Universität Chemnitz, Heft 3, Chemnitz 1998, s. 177–197);
Musikalisch-literarische Kontexte der Zwischenkriegszeit-Avantgarde in der ČSR. Die Vertonung orientalischer Themen und das „Liederbuch des Hafis“ op. 30 von Viktor Ullmann (sborník Musikwissenschaftliche Kolloquien der Internationalen Musikfestspiele in Brno, Bd. 28/29, Brno 1998, s. 186–191);
Musik und Politik – Musikpolitik. Die Internationale Gesellschaft für Neue Musik im Spiegel des brieflichen Nachlasses von Alois Hába 1931–1938 (s Hubertem Reittererem, Miscellanea musicologica 36, 1999, s. 129–310);
Tschechische Moderne zwischen Tradition und Avantgarde – die tschechoslowakische Sektion der IGNM in den 20-er Jahren (sborník Dresden und die avancierte Musik im 20. Jahrhundert, Laaber 1999, s. 63–68);
Das Schubertlied in der Entwicklung der tschechischen Musik (Schubert-Handbuch 1997. Bericht über den Internationalen Schubert-Kongres Duisburg 1997, Duisburg 1999, s. 99–109);
Die Werke durch den Nationalsozialismus verfolgter Komponisten in der Bibliothek des Instituts für Musikwissenschaft an der Karls-Universitaät zu Prag (sborník Musik – Macht – Mißbrauch, Kolloquium Dresden, Altenburg 1999, s. 184–189);
Einzigartigkeit und ihre Zusammenhänge. Ein Versuch über Wertung und Einordnung (Zum 100. Geburtstag von Viktor Ullmann und zum 25. Todestag von Alois Hába) (sborník Kontexte – Musica iudaica 1998, Praha 1999, UK, s. 10–34);
Erlebtes und Erträumtes. Das Musikbild der Tschechoslowakei in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts (sborník Přednášky z XLII. běhu Letní školy slovanských studií II, Praha 1999, s. 139–151);
Hanns Schimmerling oder Das Heimweh eines Emigranten (s Hubertem Reittererem, sborník Kontexte – Musica iudaica 1998, Praha 1999, UK, s. 135–163);
Die tschechische Moderne im Spiegel der publizistischen Tätigkeit von Emil Axman (Prager Musikleben zu Beginn des 20. Jahrhunderts, Jahrbuch der Bohuslav Martinů-Stiftung 1/1996, Bern 2000, s. 9–26);
Hudební divadlo v Čechách v 19. a 20. století (sborník Přednášky z XLIII. běhu Letní školy slovanských studií, Praha 2000, UK, s. 227–238);
Z Fibichovy knihovny (Hudební věda 38, 2001, č. 1–2, s. 184–213);
Das tschechische und das deutsche Theater zwischen den beiden Weltkriegen. Ihre gegenseitige Reflexion in der zeitgenössischen Musikpresse (sborník Deutschsprachiges Theater in Prag. Begegnungen der Sprachen und Kulturen, Praha 2001, Divadelní ústav, s. 286–306);
Zdeněk Fibich, romantik na prahu moderny (sborník Přednášky z XLIV. běhu slovanských studií, Praha 2001, UK, s. 232–247);
Die Musik der Biedermeierzeit in den Böhmischen Ländern (s Hubertem Reittererem, sborník The Other Vienna. The Culture of Biedermeier in Austria. Österreichisches Biedermeier in Literatur, Musik, Kunst und Kulturgeschichte, Wien 2002, s. 271–283);
Die jüdische Musik im Werk von Paul Nettl (sborník Kontexte – Musica iudaica 2000, Praha 2002, UK, s. 77–109);
Ženy skladatelky  (Harmonie 9, 2002, č. 1, s. 20–23);
Třinácté dítě. Franz Schubert (Harmonie 9, 2002, č. 1. s. 30–32);
Rossini, aneb hranice hudby a poezie (Harmonie 9, 2002, č. 2, s. 22–25);
O Fortuna, velut Luna. Carl Orff (Harmonie  9, 2002, č. 3, s. 24–27);
Günter Wand, prorok kázně a jednoduchosti (Harmonie 9, 2002, č. 4, s. 14–15);
Jules Massenet. Meditace o meditaci (Harmonie 9, 2002. č. 6, s. 25–27);
Rudolf Friml 1879–1972 (Harmonie 9, 2002, č. 11, s. 22–24);
Střípky z kritiky a o kritice a trochu humoru k tomu  (Harmonie 9, 2002, č. 12, s. 20–22);
Die Internationalität des Prager Konservatoriums und das Prager Kulturleben in der Zwischenkriegszeit (sborník Marjan Kozina, Medzinarodni simpozij o Marjanu Kozini, Novo Mesto 2002, s. 43–58);
Smetanas Verkaufte Braut und der „Ausgleich“ (s Hubertem Reittererem, sborník Přednášky z XLV. běhu Letní školy slovanských studií, Praha 2002, UK, s. 233–246);
Das Neue deutsche Theater in Prag (1988–1938 bzw. 1945) (Přednášky z XLVI. běhu Letní školy slovanských studií, Praha 2003, UK, s. 265–279);
Die Musik ist ein Geistesgebiet, das am tiefsten im Unbewußten lagert und den Kontakt mit der Welt der Urahnen herstellt. Zum Leben und Wirken von Paul Nettl (Wiener Figaro. Mitteilungblatt der Mozartgemeinde Wien 60/9, 2003, č. 1, s. 6–11);
Několik poznámek k vídeňské premiéře Její pastorkyně (Hudební rozhledy 57, 2003, č. 6, s. 39–40);
Je vždy originální, být originální? (Harmonie 10, 2003, č. 1, s. 18–19);
Tradice zvaná Richard Wagner (Harmonie 10, 2003, č. 3, s. 25–27);
Johannes Brahms (Harmonie 10, 2003, č. 3, s. 24–25);
Hudba a válka (Harmonie 10, 2003, č. 6, s. 12–15);
Epizoda ze života umělce. Hector Berlioz (Harmonie 10, 2003, č. 11, s. 20–23);
Josef Suk (Harmonie 11, 2004, č. 1, s. 20–21);
Otakar Ostrčil a Národní divadlo (Harmonie 11, 2004, č. 2, s. 20–22);
Pavel Haas (Harmonie 11, 2004, č. 6, s. 14–15);
V hudbě život Čechů (Česká hudba 2004, seriál na pokračování, Harmonie 11, 2004, č. 1–12, passim).
 
Ivan Poledňák
Text

Datum poslední změny: 16.3.2009