Český hudební slovník osob a institucí

Boháčová, Marta

Boháčová, Marta (roz. Leinweberová), operní pěvkyně a pedagožka, narozena 8. 5. 1936, Brno, zemřela 12. 8. 2014, Praha.

Manželka skladatele Josefa Boháče, roz. Leinweberová. Během školní docházky účinkovala jako sólistka v dětských sborech, byla členkou Pěveckého sdružení moravských učitelek, s Horáckým dívčím triem při pedagogické škole v Boskovicích získala zlatou medaili na mezinárodním folklorním festivalu ve Štrasburku roku 1956, v letech 1958–62 byla členkou Pěveckého sboru Československého rozhlasu. Jejími nejvýznamnějšími učiteli byli Přemysl Kočí na AMU (1961–65), Anna Korinská v Bratislavě, Franz Schuch-Tovini ve Vídni a Gina Cigna, s níž nastudovala verdiovské role Gildy a Violetty pro milánské Teatro Massimo. Debutovala v roce 1967 v roli Královny noci v Mozartově Kouzelné flétně v Národním divadle v Praze, kde za svého dlouholetého působení ztvárnila desítky významných rolí v oborech koloraturního, později lyrického sopránu (kromě jinde jmenovaných mimo jiné Zuzanka v Mozartově Figarově svatbě, Rosina v Rossiniho Lazebníku Sevilském, Musetta i Mimi v Pucciniho Bohémě, Micaela v Bizetově Carmen, Karolína ve Smetanových Dvou vdovách, Barče ve Smetanově Hubičce apod). Hostovala v Berlínské státní opeře (stálý host v roli Turandot a jiných), v sofijském Národním divadle, v Městském divadle v Baselu, v Teatro Regio v Parmě, v Moskvě a dalších evropských městech. Z českých divadel ji hostilo brněnské Státní divadlo a Smetanovo divadlo, nyní Státní opera Praha. Zde se kupříkladu významně zasloužila o úspěch premiéry novinky Václava Kašlíka Silnice (13. 1. 1982). Účinkovala i v dalších soudobých operách, jako Goya Josefa Boháče, v operních filmech z produkce Československé televize (Lazebník Sevilský, Don Pasquale, Komedianti), uplatňovala se jako pěvkyně i sólistka kantátových a oratorních děl (Myslivečkův Abrahám a Izák, Beethovenova 9. symfonie, Mahlerova 4. symfonie, Orffova Carmina Burana a v písňových recitalech, mimo jiné na festivalu Pražské jaro i v zahraničí. Od roku 1974 vyučuje zpěv na Pražské konzervatoři, od roku 1978 též na AMU a od roku 1987 na Vysoké hudební škole ve Frankfurtu nad Mohanem. Její žačky obdržely řadu cen v soutěžích a mnohé (například Miroslava Málková, Zdena Vaníčková-Matoušková, Jitka Svobodová, Hedvika Tvrdá, Dagmar Vaňkátová) se staly operními sólistkami. Kristýna Valoušková přední interpretkou soudobé hudby.

Marta Boháčová získala v roce 1974 u příležitosti Roku české hudby Cenu Československé televize za roli Katušky ve Smetanově Čertově stěně, v roce 1977 Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za soustavné provádění soudobé hudby (premiérovala díla Josefa Boháče, Václava Dobiáše, Jana Hanuše, Svatopluka Havelky, Ivo Jiráska, Otmara Máchy, Věroslava Neumanna, Miloše Vacka a dalších), a v roce 1982 byla jmenována zasloužilou umělkyní.