Charakteristika: Operní pěvkyně a pedagožka
Datum narození/zahájení aktivity:8.5.1936
Datum úmrtí/ukončení aktivity:12.8.2014
Text
Boháčová, Marta (roz. Leinweberová), operní pěvkyně a pedagožka, narozena 8. 5. 1936, Brno, zemřela 12. 8. 2014, Praha.
Manželka skladatele Josefa Boháče, roz. Leinweberová. Během školní docházky účinkovala jako sólistka v dětských sborech, byla členkou Pěveckého sdružení moravských učitelek, s Horáckým dívčím triem při pedagogické škole v Boskovicích získala zlatou medaili na mezinárodním folklorním festivalu ve Štrasburku roku 1956, v letech 1958–62 byla členkou Pěveckého sboru Československého rozhlasu. Jejími nejvýznamnějšími učiteli byli Přemysl Kočí na AMU (1961–65), Anna Korinská v Bratislavě, Franz Schuch-Tovini ve Vídni a Gina Cigna, s níž nastudovala verdiovské role Gildy a Violetty pro milánské Teatro Massimo. Debutovala v roce 1967 v roli Královny noci v Mozartově Kouzelné flétně v Národním divadle v Praze, kde za svého dlouholetého působení ztvárnila desítky významných rolí v oborech koloraturního, později lyrického sopránu (kromě jinde jmenovaných mimo jiné Zuzanka v Mozartově Figarově svatbě, Rosina v Rossiniho Lazebníku Sevilském, Musetta i Mimi v Pucciniho Bohémě, Micaela v Bizetově Carmen, Karolína ve Smetanových Dvou vdovách, Barče ve Smetanově Hubičce apod). Hostovala v Berlínské státní opeře (stálý host v roli Turandot a jiných), v sofijském Národním divadle, v Městském divadle v Baselu, v Teatro Regio v Parmě, v Moskvě a dalších evropských městech. Z českých divadel ji hostilo brněnské Státní divadlo a Smetanovo divadlo, nyní Státní opera Praha. Zde se kupříkladu významně zasloužila o úspěch premiéry novinky Václava Kašlíka Silnice (13. 1. 1982). Účinkovala i v dalších soudobých operách, jako Goya Josefa Boháče, v operních filmech z produkce Československé televize (Lazebník Sevilský, Don Pasquale, Komedianti), uplatňovala se jako pěvkyně i sólistka kantátových a oratorních děl (Myslivečkův Abrahám a Izák, Beethovenova 9. symfonie, Mahlerova 4. symfonie, Orffova Carmina Burana a v písňových recitalech, mimo jiné na festivalu Pražské jaro i v zahraničí. Od roku 1974 vyučuje zpěv na Pražské konzervatoři, od roku 1978 též na AMU a od roku 1987 na Vysoké hudební škole ve Frankfurtu nad Mohanem. Její žačky obdržely řadu cen v soutěžích a mnohé (například Miroslava Málková, Zdena Vaníčková-Matoušková, Jitka Svobodová, Hedvika Tvrdá, Dagmar Vaňkátová) se staly operními sólistkami. Kristýna Valoušková přední interpretkou soudobé hudby.
Marta Boháčová získala v roce 1974 u příležitosti Roku české hudby Cenu Československé televize za roli Katušky ve Smetanově Čertově stěně, v roce 1977 Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za soustavné provádění soudobé hudby (premiérovala díla Josefa Boháče, Václava Dobiáše, Jana Hanuše, Svatopluka Havelky, Ivo Jiráska, Otmara Máchy, Věroslava Neumanna, Miloše Vacka a dalších), a v roce 1982 byla jmenována zasloužilou umělkyní.
Diskografie
Operní recitál Marty Boháčové (LP Supraphon 1 12 2318);
La mia gioia nel canto (operní recitál Marty Boháčové, CD AUVIEX 1996);
Hudba citolibských mistrů 18. století (skladby Jakuba Lokaje, Karla Blažeje Kopřivy a Václava Jana Kopřivy; LP Supraphon 1958, CD Supraphon 1994);
J. Boháč: Goya (Cayetana z Alby) (LP Supraphon 1116 2661–62);
J. Boháč: Květy jasmínu (LP Panton 11 0542);
J. Boháč: Námluvy (Natalie Stěpanovna) (LP Panton);
J. Boháč: Zní loutna má (LP Supraphon 1 12 2200);
J. Boháč: Zpěvy samoty (LP Panton 11 0738);
R. Friml: Rose Marie (výběr scén) (LP Supraphon 1 12 2189);
S. Havelka: Heptameron (LP Supraphon 1 42 0112);
J. Hanuš: Pohádka jedné noci (džin) (LP Panton, LP Supraphon);
L. Janáček: Její pastorkyňa (rychtářka) (LP Supraphon 1 12 0711–72);
I. Jirásek: Medvěd (statkářka) (LP Supraphon 1 12 1765);
O. Mácha: Janinka zpívá. Suita pro soprán a orchestr (LP Panton 11 0268);
B. Martinů: Nové slovenské písně (LP Supraphon 1 12 0819);
J. Michalička: Pastorela in G (LP Supraphon 1 12 0624);
D. Milčinský: Pastorela II (LP Supraphon 1 12 0624);
J. Mysliveček: Aria in Dis „Quod est in igne calor“ (LP Panton 11 0542);
A. Rejcha: Te Deum (LP Panton 11 0242, CD Panton);
J. K. Tolar: Missa sopra la bergamasca (LP Supraphon);
M. Vacek: Sonety předjaří (LP Supraphon);
B. Britten: Cantata academica (LP Panton 8112 0007);
G. Mahler: Žalobná píseň (LP Supraphon 1 12 1329);
C. Orff: Trionfo di Afrodite (LP Supraphon 1 12 0877, CD Supraphon).
I. Lexika
MEH.
Skála, Pavel (ed.): Čeští koncertní umělci. Pěvci (Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, Praha 1984, s. 13-14).
Malá československá encyklopedie I. (Academia, Praha 1984, s. 500).
Procházka, Vladimír: Národní divadlo a jeho předchůdci (Academia Praha, 1988, s. 36–37).
Kutsch, K.J., Riemens, Leo: Grosses Sängerlexikon, 3. vyd., díl 1. (K. G. Saur, Bern, Mnichov 1997, s. 364).
Janota, Dalibor, Kučera, Jan: Malá encyklopedie české opery (Paseka, Praha, Litomyšl 1999, s. 29).
II. Ostatní
pšp: Zadáno pro Martu Boháčovou (Květy 22, č. 35, 2. 9. 1972, s. 42-43).
[nepodepsáno]: Marta Boháčová (Květy 24, č. 13, 30. 3. 1974, s. 1).
Klement, Karel: Tvůrčí svět Marty Boháčové (Květy 26, č. 3, 15. 1. 1976, s. 37).
-os-: O zpěvu s Martou Boháčovou (Večerní Praha, 6. 10. 1977).
(autor nezjištěn): (písňový recitál Marty Boháčové, Wiener Zeitung, 11. 11. 1982).
Leszkowová, Jitka: Nestačí si jen věřit (Ahoj na sobotu, 1983, č. 9).
Vejvodová, Zdena: Uprostřed májových květů (Večerní Praha, 20. 5. 1983).
(da): Talent a píle (Rudé právo 66, 8. 5. 1986).
Vejvodová, Zdena: Profesorka a její žačky (Večerní Praha, 19. 6. 1986).
[nepodepsáno]: Marta Boháčová (Národní divadlo, květen 1996, s. 31).
(pd): Koloraturní a lyrická sopranistka (Plzeňský deník 5, č. 107, 7. 5. 1996, s. 7).
Mojmír Sobotka