Kulka, Jiří
Charakteristika: Klinický psycholog, psychoterapeut, muzikolog, grafolog, estetik a teoretik umění a kytarista
Datum narození/zahájení aktivity:8.12.1950
Text
• Dílo • Literatura •
Kulka, Jiří, klinický psycholog, psychoterapeut, muzikolog, grafolog, estetik a teoretik umění, kytarista, narozen 8. 12. 1950, Ostrava.
Vystudoval ekonomiku zahraničního obchodu na Střední ekonomické škole v Brně (1970), psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1975), klasickou kytaru na Lidové konzervatoři v Ostravě (1976), muzikologii rovněž na FF UJEP v Brně (1986); též grafologii (1993, Českomoravská společnost grafologická, Praha), kognitivně behaviorální terapii (1996, Institut kognitivně-behaviorální terapie, Praha), pozitivní psychoterapii (1998, ICPP-Mezinárodní centrum pozitivní psychoterapie, Wiesbaden) a absolvoval řadu dalších vzdělávacích cyklů (např. tvořivou dramatiku, psychosyntézu, hypnoterapii a další). Doktorát filozofie (PhDr.) získal v roce 1977, kandidátem psychologických věd (CSc.) se stal roku 1983 na základě práce Esteticko-psychologické a sémiotické aspekty vnímání hudby, docentem estetiky roku 1987. Permanentně absolvuje výcvikové semináře z nejrůznějších oblastí, mezi jiným se také podílí na duchovních akcích (alternativní medicína, meditace, transpersonální přístupy apod.).
Po ukončení vysokoškolského studia nastoupil 1975 na katedru psychologie brněnské Filozofické fakulty jako asistent, současně pracoval jako učitel hry na kytaru a pedagogický vedoucí při kulturním středisku, od roku 1982 působil jako odborný asistent a posléze jako docent na katedře teorie umění JAMU, kde byl také do roku 1991 vedoucím katedry. Několik let byl aktivní ve funkci tajemníka Společnosti Leoše Janáčka a editora Zpráv SLJ. Hned po roce 1989 založil soukromou psychologickou praxi a od roku 1990 je ředitelem Společnosti pro zdraví, krásu a duchovní rozvoj ARCANA. Necelých sedm let působil na speciálních pedagogických centrech pro sluchově a řečově postižené děti. Získal dvě atestace v oboru klinická psychologie a psychoterapie (1994, 1999), od roku 1996 je ředitelem Brněnského institutu grafoanalýzy a od roku 1998 Česko-německého institutu pozitivní psychoterapie a poradenství v Brně. V roce 2000 byl jmenován členem direktoria Mezinárodního centra pro pozitivní psychoterapii (ICPP), od roku 2001 je zástupcem Evropské unie (European Wide Accrediting Organizations) pro pozitivní psychoterapii v České republice a v roce 2002 byl členem direktoria Evropské federace center pro pozitivní psychoterapii (EFCPP). Vedle toho je aktivním účastníkem českých i světových konferencí a kongresů, hojně publikuje, přednáší a provozuje i psychoterapeutickou praxi. Praktické zkušenosti má v oblasti školství všech stupňů (učitel, vědecký a speciální pracovník v mateřském, základním, středním a vysokém školství), zdravotnictví (klinická spolupráce v oblasti psychiatrie, foniatrie, sexuologie, stomatologie a speciální pedagogiky), kultury a umění (kulturní inspektor a také člen různých hudebních souborů a kapel, natáčení v rozhlase a televizi, vlastní CD album).
Teoreticky i prakticky je orientován velmi mnohostranně. Od původně marxistické metodologie se na základě kritiky její sociální doktríny vrátil k hegelianismu a posléze rozpracoval vlastní přístup, který v posledních letech rozvíjí na bázi mystiky, jež má blízko k transpersonalismu Stanislava Grofa a spiritualitě Deepaka Chopry. V oblasti hudby a umění se hlásí především k odkazu českých sémiotiků Jaroslava Volka, Jaroslava Jiránka, Ivana Poledňáka a Jiřího Fukače, s nimiž také v osmdesátých letech úzce spolupracoval. Výsledkem byla monografie Psychologie umění (1991, přepracované a doplněné vydání pod názvem Základy psychologie umění, 2008). Z publikační činnosti viz dále zejména práce Estetické myšlení Leoše Janáčka (1990), Eva Filemonová – Surrealismus prožitý, život prosněný (1995), Knihy souřadnosti činů (1997), Grafologie – systém a technické termíny (2001) a Systémová teorie činností (2006), kde je věnována pozornost také hudebním a uměleckým činnostem.
Výsledky vědecko-výzkumné činnosti představují půldruhou stovku domácích a zahraničních publikací, jejichž oborové osy tvoří psychologie, estetika a teorie hudby a dalších umění, klinická psychologie, psychoterapie a grafologie. Rozvíjí publicistickou činnost v tisku a dalších médiích. Je také aktivním hudebníkem, tvoří hudbu a poezii, občas vystupuje na svých koncertech, je autorem CD alba Písničky (Brno, ARCANA 2007). Psychoterapeutickou praxi odvíjí z pozitivní psychodynamické a z kognitivně behaviorální terapie a její duchovní rozměry (stejně jako kontext ostatních odborných činností) charakterizuje Choprovými slovy „Nejsme lidské bytosti s příležitostnými duchovními prožitky, ale naopak – jsme duchovní bytosti s příležitostnými lidskými prožitky.“
Dílo
Dílo (výběr vztahující se k hudbě a umění)
Knižní tituly
Leoš Janáček´s Aesthetic Thinking (Praha, Academia 1990);
Psychologie umění (Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1991);
Grafologie (Brno, nakladatelství Sv. Mahatma 1991);
Eva Filemonová - Surrealismus prožitý, život prosněný (Brno, ARCANA 1995);
Knihy souřadnosti činů (Brno, ARCANA 1997);
Grafologie - systém a technické termíny (Brno, ARCANA, ECON publishing 2001);
Systémová teorie činností (Brno, ARCANA 2006);
Základy psychologie umění (Praha, GRADA 2008).
Učební texty, skripta
Metody sociální psychologie I. (Praha, SPN 1983);
Sociální psychologie pro učitele (Praha, SPN 1983);
Psychologie pro herce I. (Praha, SPN 1985);
Úvod do estetiky pro posluchače hudebních oborů vysokých uměleckých škol (s Josefem Burjankem), (1. díl Praha, SPN 1985, 2. díl Praha, SPN 1987);
Komplexní analýza uměleckého díla I. (s kolektivem autorů, Praha, SPN 1986);
Psychologie pro konzervatoře (s Ivanem Poledňákem a Zdeňkou Pražákovou, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1988);
Komplexní analýza uměleckého díla II. (s Pavlem Doleželem a Zdenkem Marečkem, Praha, SPN 1990).
Studie a články
Komponování hudby jako řešení problému (Opus musicum 8, 1976, č. 5, s. 131–136);
Hudební experiment (s Milošem Štědroněm, Opus musicum 8, 1976, č. 5, s. 136–137);
Hudební myšlení a hudební jazyk (Opus musicum 9, 1977, č. 6, s. 161–165);
Sémiopsychologický pojem hudebního prožitku (Opus musicum 9, 1977, č. 10, s. 297–299);
K psychologické analýze myšlení při komponování hudby (Československá psychologie 1979, č. 2, s. 119–125);
Kognitivní vývoj dítěte a hudební komunikace (in: Psychologové v Československu Mezinárodnímu roku dítěte (Praha, ČSPS 1979, s. 261–266);
Výzkum vývoje hudebního vnímání (in: Správy ÚEP SAV 1979, č. 353);
Komunikace hudbou: sémiopsychologická perspektiva (in: Psychologické výzkumy v ČSSR, 1976–1980, Praha, ČSPS 1980, s. 498–501);
Estetické emoce (s Lubomírem Vašinou, Československá psychologie 1980, č. 4, s. 356–367);
K sémiopsychologii hudebního myšlení (in: Bulletin pracovního týmu pro hudební sémiotiku. ÚTDU ČSAV, 1980, č. 9, s. 65– 69);
Sémiopsychologická koncepce komunikování hudbou (Československá psychologie 1981, č. 2, s. 162–172);
Preference choice and identification of simple musical structures by children (in: Studia psychologica 1981, č. 1, s. 85–92);
Z experimentální laboratoře Brněnského týmu pro psychologii umění (Opus musicum 13, 1981, č. 3, s. 71–75);
K typologii estetického vnímání (in: Psychológia a patopsychológia dieťaťa 1981, č. 2, s. 143–149);
The Sign. Minor tractatus semiotico-psychologicus (in: Studia psychologica 1981, č. 3, s. 231–232);
Příspěvek k psychologii hudebního nadání (Estetická výchova 1981/82, č. 8, s. 203–204);
O psychologických předpokladech sdělování nevyslovitelného (Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity I 17, 1982, s. 149–154);
Člověk a bolest (hudba tlumí) (Věda a život 1982, č. 7, s. 468–470);
Příspěvek k dějinám esteticko-psychologického myšlení (s Jozefem Kuricem, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity I 17, 1982, s. 137–148);
Esteticko-psychologické a sémiotické aspekty vnímání hudby (Kandidátská disertační práce, FF UJEP 1983);
K sémiopsychologické analýze inscenace dětské opery (Psychológia a patopsychológia dieťaťa 1983, č. 2, s. 99–111);
Struktura a druhy hudebního nadání (s Vladimírem Dočkalem, Československá psychologie 1983, č. 3, s. 209–219);
Psychické regulátory estetického vnímání jako interfunkčně řízené činnosti (s J. Kuricem, Československá psychologie 1983, č. 4, s. 366–375);
Estetické vnímání a estetická výchova (Estetická výchova 1983/84, č. 10, s. 297–298);
Hudební psychologie na postupu (Opus musicum 15, 1983, č. 9, s. 270–272);
Hudebně estetická analýza Šumařova dítěte (in: Zprávy Společnosti Leoše Janáčka 1984, III, s. 22–27);
Adolescentní osobnost a estetické preference v oblasti pop music (Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity I 19, 1984, s. 87–96);
Kdo chápe hudbu. Příspěvek k teorii estetického osvojování světa hudbou (Opus musicum 16, 1984, č. 8, s. 242–246);
Inscenace opery Ferda Mravenec z hlediska psychologie (in: Thalia brunensis centenaria, UJEP Brno 1984, s. 175–187);
Estetické prožívání (Československá psychologie 1985, č. 1, s. 78–85);
Estetika a hudební psychologie L. Janáčka (sborník Colloquium Dvořák – Janáček and their time, Brno, Česká hudební společnost 1985, s. 173–176);
Struktura estetického vědomí (Estetika 1985, č. 2, s. 91–100);
Musico-Aesthetical Analysis of "The Fiddler´s Child" (in: Newsletter of L. Janáček Society, I, Brno 1985, s. 25–31);
Múzická tvorba a kreativizace osobnosti umělce (in: sborník Umelecká tvorba ako objekt interdisciplinárneho výskumu, Bratislava: VŠMU 1986, s. 109–115);
Hudební výchova a intelektuální rozvoj osobnosti (in: sborník Hudební výchova v procesu formování vědomí mládeže socialistické společnosti, Praha, Česká hudební společnost 1986, s. 407–414);
K teorii výrazových prostředků hudební interpretace (Opus musicum 18, 1986, č. 4, 100–103);
Esteticko-psychologické otázky přípravy uměleckého zážitku (Estetická výchova 1986, č. 9, s. 265–266);
K psychologickým a sociologickým základům estetické výchovy (in: Listy o estetické výchově 1, Praha, ÚKVČ 1986, s. 46–51);
Jak přibližovat lidem umění (in: Estetická výchova, Sborník studií, Brno, KKS 1987, s. 3–12);
Metodologické otázky komplexní analýzy uměleckého díla (in: O interpretácii umeleckého textu 10, Zborník štúdií ÚJKL PdF Nitra 1987, s. 47–64);
Populární hudba a její mladí posluchači (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 1, s. 42–45);
Soudobá hudba ve vědeckém experimentu (Hudební rozhledy 41, 1988, č. 11, s. 525–526);
Prolegomena ke kvantové teorii hudebního vnímání (sborník Musica viva in schola IX, Brno 1989, s. 88–94);
Segmentace, stratifikace a sémiotická transformace v komunikaci uměním (Estetika 1989, č. 3, s. 139–151);
Sémiopsychologická teorie komunikace uměním (Československá psychologie 1990, č. 3, s. 194–204);
Psychosemiotic transformation in the arts (Semiotica 89–1/3, 1992, s. 25–33);
Psychologické zdroje hudebního romantismu (sborník Colloquium "Romanticism and Music", Brno 1987, Brno, FF MU Brno 1992, s. 38–42);
Psychosemiotic transformation in art texts (in: sborník Psychological development and personality formative processes, Prague, Institute of Psychology 1992, s. 437–441);
Sémiopsychologická hypotéza (kapitola v týmové práci Základy hudební sémiotiky I–III, Brno, FF MU 1992, díl II, s. 227–238);
Špecifikum pop-music (in: Ako vstupovať do živej kultúry I. Kapitoly z literárnej vedy a estetiky, Nitra, VŠPed 1993, s. 86–100);
Ästhetische Kategorien der Musik. Realität oder Hypostasis? (sborník Colloquium Music in metamorphoses of Aesthetic categories, Brno, MU 1993, s. 166–173);
Psychosemiotische Segmentation, Transformation und semantische Stratifikation in den Künsten (in: Psychosemiotik – Neurosemiotik, Bochum: Brockmeyer 1993, s. 133–155);
A semio-psychological theory of communication in music (in: Musical Signification. Essays in the Semiotic Theory and Analysis of Music, Berlin-New York, Mouton de Gruyter 1995, s. 279–284);
Špecifikum popmusic (in: Ako vstupovať do živej kultúry. Kapitoly z literárnej vedy a estetiky, Nitra, Vysoká škola pedagogická 1995, s. 143–158);
Sémiopsychologické aspekty teenagerské kultury (in: Výrazové osobitosti teenagerskej kultúry, sborník O interpretácii umeleckého textu 17, Nitra, Vysoká škola pedagogická 1996, s. 7–21);
(U)strojenost uměleckého díla aneb několik pozitivních poznámek k absolutnímu psychologismu v teorii umění (in: sborník O interpretácii umeleckého textu 19, Od recepcie k morfológii umeleckého diela, Nitra, Filozofická fakulta UKF 1998, s. 83–88);
Psychoanalýza umění v perspektivě sémiopsychologie (in: sborník Sigmund Freud, poselství a inspirace, Ostrava, FF Ostravská univerzita 1999, s. 51–55);
Univerzální sémiotická funkce, osobnostní struktura a grafoanalýza (in: sborník Sociálne procesy a osobnosť, Košice, SVÚ SAV a ÚEP SAV 2002, s. 168–174);
Tinnitus v klinické psychologii, psychoterapii a rehabilitaci (Psychiatria, psychoterapia,
Psychosomatika, 14/1, 2007, s. 49–52);
Transkulturní aspekty v psychoterapii (sborník Komunikace mezi kulturami. Aplikace znalostí v obchodu, managementu a správě, Praha, Alfa Nakladatelství s.r.o. 2007, s. 99–108). Literatura
EJ.
Marquis Who´s Who in the World (161999).
Ivan Poledňák Text
Datum poslední změny: 4.7.2008