Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Feigert, Bedřich

Tisk

(Fridrich)

Charakteristika: Tanečník, herec a učitel společenských tanců

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1806
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1862
Text
Literatura

Feigert, Bedřich (Fridrich), tanečník, herec, učitel společenských tanců, narozen ? 1806, Praha, zemřel po roce 1862, Praha.
 
Začínal ve Stavovském divadle za baletního mistra Leonarda Pfeiffera. Poprvé byl doložen v pražském repertoáru 9. 9. 1824 v roli milence Leandra v pantomimě Der goldene Schlüssel při hostování J. L. Lewina ve Stavovském divadle. Pravděpodobně byl žákem Joachima Brunettiho, s jehož synem Johannem a tanečnicí Schikanedrovou tančil často pas de trois (14. 1. 1825). Dále tančil groteskní kvintet (10. 4. a 17. 4. 1825) či groteskní indiánské sólo (16. 11. 1828). Byl vůdcem zbojníků v Pfeiffrově komické pantomimě Arlequin als Schneidergeselle (hudba František Škroup, 13. 2. 1825). V tomtéž roce pak dostal roli Harlekýna v pantomimě Johanna Brunettiho Arlequins feuersprühendes Zauberschwert (české představení Harlekýnův oheň soptící kouzelný meč, 16. 5. 1826). Harlekýnem byl i při hostování rodiny Fenzlových (21. 8. 1827), také ve své vlastní pantomimě Arlequin im Schuze der Zauberey und die drei Liebhaber s hudbou Františka Škroupa (2. 11. 1829, české představení Harlekýn v ochraně kouzel, 8. 12. 1829) i za baletního mistra Johanna Raaba v jeho pantomimě Kouzelný pistolet Arlekýnův (1837), Král Křišťálů (1839) i za Paola Rainoldiho v kouzelné pantomimě Perseus a Andromeda (1842). Jako Harlekýn měl často několik rychlých převleků, byl mrštný, skákal, létal, propadal se. Jeho první choreografie pantomimy vznikla již 15. 11. 1826. Byl to Der überlistete Alte s hudbou člena orchestru Stavovského divadla Františka Max Knížete (české představení Přelstěný stařec 3. 12. 1826) a představení bylo několikrát reprizováno, což nebylo tak obvyklé. Další jeho prací byl „venkovský divertissement“ Poličinel mrtvý a živý (19. 2 a 14. 4. 1833). Ke své benefici (12. 12. 1841) uvedl inscenaci Kouzelná polnice aneb Vystřelený  Harlekýn s hudbou Františka Vinaře. Jeho doménou nebyly jen pantomimy, tančil v různých quodlibetech kozácká pas de deux, líbil se také „štýrský dvojtanec, vyváděný od paní Springrové a pana Feigerta“ právě v oné Kouzelné polnici. Zachovala se též litografie, na které tančí polku s Julií Springrovou. Účinkoval také v činohrách, hrál tanečního mistra Skočílka v Tylově hře Dvěstěletý sen starého Pražana (26. 12. 1839) nebo bohatého majitele statku Jeremiáše v pantomimickém šprýmu Venkovní kratochvíle (29. 12. 1839). Za baletních mistrů Johanna Raaba i Paola Rainoldiho byl veden jako sólový tanečník. Ze svazku divadla odešel v sezóně 1843/44. V té době již od třicátých let byl učitelem společenských tanců a Bohemie uveřejňovala o masopustě termíny jeho „Reunionů“ v sálech v Konviktu, Platýzu nebo na Barvířském ostrově.

Literatura
I. Lexika
Národní divadlo a jeho předchůdci (Praha 1988).
Český taneční slovník (Praha 2001).

II. Ostatní
Almanach Stavovského divadla na rok 1837, 1839, 1842, 1843, 1845.
Bohemia, 1836, Nr.80 ze 3. 7.; 1837, Nr. 4.z 8. 1.; 1839, Nr. 8 z 18. 1.; 1840, Nr. 1 z 3.1.; Nr. 144 z 1. 12.; 1841, Nr. 2 z 28. 1.;1862, s.701).
Květy, 1841, č. 52 ze dne 30. 12.
Vondráček, Jan: Dějiny českého divadla, Doba předbřeznová (Praha 1957, s.425).
Dějiny českého divadla (Praha, III, 1969, s.239).

Božena Brodská
Text

Datum poslední změny: 18.3.2009