Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Raab, Johann 2)

Tisk


Charakteristika: Tanečník, baletní mistr a učitel společenských tanců

Datum narození/zahájení aktivity:3.4.1807
Datum úmrtí/ukončení aktivity:13.2.1888
Text
Literatura

Raab, Johann, tanečník, baletní mistr a učitel společenských tanců, narozen 3. 4. 1807, Vídeň, zemřel 13. 2. 1888, tamtéž.
 
Jako syn Josefa Raaba, vídeňského měšťana a Terezy, rozené Preyer, nevyrůstal v uměleckém prostředí, zlákal ho však tehdy populární Horscheltův dětský balet v Divadle na Vídeňce, kam byl jako mrštný adept tanečního umění v roce 1817 přijat. Po čtyřech letech byl tento soubor na příkaz z vyšších míst zrušen a Raab se stal členem Kärtnerthortheater, kde byl pak v  letech 1825–29 sólistou v charakterních rolích. V letech 1832–34 se stal baletním mistrem u ředitele Augusta Stögra v Theater in der Josefstadt. Zde se uplatnil především v roli Policinella v pantomimách, tak oblíbených v té době na vídeňských předměstských scénách. Od dubna 1834 přešel se svým ředitelem Stögrem do Prahy do Stavovského divadla jako herec, tanečník a baletní mistr. Jeho úkolem podle smlouvy sepsané 10. 4. 1834 bylo aranžovat balety, pantomimy, tance, pochody, skupení a tableaux a nastudovat je v předepsané době a vést denně taneční trénink. Za to měl dostávat 41 zl. 40 kr. C. M. a jednou do roka polovinu své benefice. Ve svém bytě dával od ledna 1835 ještě hodiny společenského tance, což ohlašoval na divadelní ceduli. Do Prahy přijel se svou manželkou Josephou ( 1811–35) a dcerou Josephou ( 1829–?) a obě se uplatnily jako tanečnice. Jako choreograf působil se svým souborem především v opeře. Stavěl tance do Spohrovy Jessondy (1835), Auberovy Němé z Portici (1834), Bálové noci (1836), Meyerbeerova Roberta ďábla (1836), Weberova Oberona (1836). Ředitel Stöger kladl důraz na dobrou úroveň opery a proto, jak referovaly noviny Bohemia, poslal Raaba v roce 1836 do Paříže, aby přivezl tance a intermezzo masek do opery Bálová noc a uvedl je podle choreografie Filippa Taglioniho. Raab stavěl také tance do her se zpěvy a tanci, např. Alina, aneb Praha v jiném dílu světa (h. Müller, 2. 11. 1834), Fidlovačka (h. František Škroup, 21. 12. 1834), Der Zauberer Februar, oder die Ueberraschung (h. František Škroup, 27. 2. 1835) a jiné. Uplatnil se jako tanečník čardáše, verbuňku, mazurky, štajeru a především polky, kterou tančil poprvé na jevišti Stavovského divadla v pantomimě Die goldene Hacke (h. František Vinař, 11. 5. 1838), pro české obecenstvo uváděné jako Zlatá sekyra (4. 6. 1838) s Julií Springerovou. Touto pantomimou se také loučil se Stavovským divadlem 31. 3. 1840. V Praze pak zůstal ještě dalších osm let (do února 1848) jako učitel společenských tanců. Podle dekretu z 23. 1. 1837 (č. 2884) dostal titul zemského stavovského tanečního mistra a v masopustě aranžoval společenské bály a plesy jak pro českou, tak i německou společnost a pohotově přinášel taneční novinky. Dovedl si dělat dobrou reklamu, jak v pražských, tak i vídeňských novinách. Dokud působil ve Stavovském divadle (v letech 1834–40), uveřejňovaly vídeňské divadelní noviny od svého pražského dopisovatele zprávy o jeho představeních i o jeho bálech. Naproti tomu pražská Bohemia a Květy přinášely zase zprávy z  rakouského časopisu (Allgemeine Theaterzeitung und Originalblatt für Kunst, Literatur, Musik, Mode und geselliges Leben) o Raabově činnosti v cizině. Květy psaly o jeho úspěchu s polkou v Paříži v roce 1840. Že tam skutečně byl, o tom svědčí litografie Alfreda Alberta, ale francouzské noviny se v té době o něm ani o polce nezmiňují. Už v prosinci 1840 uspořádal v pražském Konviktském sále dětský bál, na kterém uvedl mnoho quadrille, které přivezl jako novinku z Paříže. U pravé konjunktury polky, která vznikla až na jaře 1844 v Paříži Raab sice byl, ale jeho jméno u oficiálních referentů, jako byl Théophile Gautier či Jules Janin, nepadlo. Touha po  novinkách zavedla Raaba také do Maďarska, Polska i Ruska; po úspěchu polky v Čechách vytvořil nový tanec Slovanka, ale s ním neuspěl. Raab jezdil také po Čechách a pořádal krátké taneční kursy. V září 1843 jsou na příklad o něm zprávy z Teplic, ale o masopustě byl vždy v Praze. Jeho dětské bály byly proslulé a konaly se na ně i generální zkoušky. Navštěvovala je vznešená měšťanská společnost a v masopustě 1844 a 1845 přišel též  „Erzherzog“ Karl Ferdinand. Užší spojení s císařským dvorem pak měl Raab ve Vídni, kde byl opět baletním mistrem v Theater in der Josefstadt (1848–50 a 1855–57) a v Theater an der Wien (1852–55). V obou divadlech působila také jeho druhá manželka, subreta Marie Zöllner, se kterou se v Praze v roce 1843 oženil (jedním ze svědků na svatbě byl dvorní rada Ant. K. Mudroch, rektor pražské university). Ve Vídni se Raab jako učitel společenských tanců stal „dvorním tanečním mistrem“, takže učil tančit také korunního prince Rudolfa (1864). V letech 1859–86 vyučoval v Tereziánské akademii. Byl vyznamenán Zlatým záslužným křížem s korunou.
 
Jako baletní mistr Stavovského divadla založil baletní školu (1834) a vytvořil repertoár. Pantomimu Pollicinel´s Entstehung  s hudbou Lannerovou dával již v Theater in der Josefstadt (24. 10. 1833) a v Praze ji dával ke své benefici (29. 11. 1834) a desetkrát reprizoval. Právě v ní vynikl jako Policinelle a jeho pětiletá dcera Josepha tančila důstojníka. K dalším titulům jeho pražského repertoáru patřily: Die ungarische Hochzeit (1. 11. 1834), v českém představení Uherská svatba (23. 11. 1834), Die Fassbinder (h. Josef Kinský, 27. 9. 1835), Lise und Colin, oder Das übelgehütete Mädchen (h. neudána, 20. 6. 1836), Die Verlobten und Verliebten (h. Josef Kinský, 30. 6. 1836), Die Gefangene oder Raub und glückliche Rettung (h. František Vinař, 16. 12. 1836), v českém představení Zavězněná, aneb únos a šťastné vysvobození (1. 1. 1837), Arlekins Zauberpistolet (h. František Vinař, 27. 10. 1837), české představení Kouzelný pistolet Arlekýnův (26. 11. 1837 a 7. 1. 1838), Kristal-König, oder Arlekýn als Tanzmeister ( h. František Vinař, 27. 4. 1839), české představení Král Křišťálů, aneb Arlekýn co taneční mistr  (9. 5. 1839).
Literatura
I. Lexika
Jung,Victor : Handbuch des Tanze (Stuttgart 1933)
Oesterreichisches Biographisches Lexikon, 1815–1950 (Wien 1983).
Raab,Riki :Biografischer Index des Wiener Opernballetts von 1631 bis zur Gegenwart (Wien 1994).
Český taneční slovník (Praha 2001).
 
II. Ostatní
Knap, Josef: Zöllnerové (Praha 1958 s. 37–39).
Nejedlý, Zdeněk :Bedřich Smetana (Praha 1925, sv. II, s. 357–360).
Gremlicová, Dorota: The role of the dance/ballet master in the transfer of dances through the different social environments (sborník 23. sympozia Study Group on Ethnochoreology ICTM, v tisku).
 
III. Prameny
Trauungsregister, Týn, kniha oddaných 1820–47, Prag, Fol. 207. Haus Nro. 706/l.
Smlouva Johanna Raaba s divadlem z 10. 4. 1834, Divadelní oddělení Národního muzea v Praze, T 1240.
Engagements-Contract der Madame Josepha Raab 17 ten Juny 1834, Divadelní oddělení Národního muzea v Praze, T 1240.
Aufnahmsbogen vom Jahre 1834, Ort Prag, Hausnummer 706.
Allgemeine Theaterzeitung (1832, No. 169 z 23. 8., s. 675; 1833, No. 3 z 3. 1., s. 4; No. 602, s. 750 z 12. 9., s. 862 z 26. 10; No. 219, s. 875 z 13. 10.; 1834, s.462; 1835, No. 15 z 21. 1.; 1837, s. 699 ; 1838, s. 744; 1843, s. 183; No. 203 z 25. 8., s. 890).
Bohemia, ein  Unterhaltungsblatt (1835 , No. 11, z 25. 1.; No. 12 z 12. 1.; No. z 8. 2.; No.19 z 13. 2.; No. 20 z 15. 2.; No. 26 z 1. 3.; No. 44 z 12. 4.; No. 117 z 29. 9.; No. 126 z 20. 10.; 1836, No. 43 z 8. 4.; No. 63 z 4. 5.; No. 76 z 24. 6.; No. 80 z 3. 7.; No. 117 z 27. 9.; No. 153 z 20. 12.; 1837, No. 53 z 2. 5.; No. 87 z 21. 7.; No. 93 z 4. 8.; No. 149 z 28. 11.; 1838, No. 4 z 9. 1.; No. 57 z 13. 5.; No. 75 z 24. 7.; No. 138 z 18. 11.; 1839, No. 120 z 6. 10; No. 146 z 6. 10; No. 152 z 20. 12; 1840, No. 24 z 25. 2.; No. 40 ze 30. 4.; 1841, No. 13 z 29. 1.; No. 14 z 31. 1.; No. 22 z 19. 2.; 1842, No. 4 z 9. 1.; No. 16 z 6. 2.; No. 37 z 26. 3. 1843, No. 7. z 15. 1.; No. 15 ze 3. 1.; No. 71 z 28. 1.; No. 111 z 8. 10.; No. 137 ze 14. 11.;1844, No. 8 z 19. 1.; No. 12 z 28. 1.; No 21 z 18. 2.; No. 23 z 23. 2.; No. 64 z 28. 5.; No. 79 z 2. 7.; 1845, No. 16 z 7. 2).
Květy (1840, č. 39 z 24. 9.; 1842, č. 28 z 9. 4. s. 111; č. 84 z 22. 10., s. 333; 1843, č. 3 z 11. 1., s. 12; 1844, č. 40. z 2. 4., s. 160; č. 73, s. 292; č. 93 z 5. 8., s. 372; č. 114 z 23. 9., s. 456; 1845, č. 3 z 7. 1., s. 15; č. 5 z 15. 1., s. 20; 1848, č. 1 z 1. 1., s. 4; č. 10 z 22. 1., s. 40).
Lumír (1852, č. 8 z 20. 5.).
Katalog der Porträtsammlung Wien 1892 (Ballet).
 
 
Božena Brodská
Text

Datum poslední změny: 18.3.2009