Mikuláštík, Pavel
Charakteristika: Tanečník, choreograf a režisér
Datum narození/zahájení aktivity:4.6.1942
Text
• Literatura •
Mikuláštík, Pavel, tanečník, choreograf, režisér, narozen 4. 6. 1942, Praha.
Na artistické škole v Praze byl žákem Borise Milce, Franka Towena-Novotného a Bohumila Tichého, tři roky byl žákem tanečního oddělení pražské konzervatoře (1958–61), současně tančil ve sboru baletu Rudolfa Macharovského v Kladně (z rolí: Dirigent v Rozmarném orchestru, Nurali v Bachčisarajské fontáně). Po vojenské prezenční službě nastoupil angažmá v Ústí nad Labem, kde byl šéfem Robert Braun (1964–69). Rok po okupaci ČSR odešel v roce 1969 do zahraničí a byl v přechodných angažmá v Berlíně (Tybalt v Romeovi a Julii, Metropol Theater), Štýrském Hradci a Amsterodamu. Rozhodující zkušeností byly tři roky v Choreographisches Theater Johanna Kresnika v Brémách (1969–72, role Prince v inscenaci A.G. Schwansee), následovala divadla v Basileji (u Pavla Šmoka), Oldenburku (role Petrušky), Freiburku a Darmstadtu. V období 1975–80 se věnoval režiím činoher, oper i muzikálů a na základě získaných zkušeností založil a vedl divadlo pro mládež Schawwl v Mannheimu (1980–85), byl režisérem v Esslingenu 1986–88. Ve Freiburku založil v roce 1990 skupinu Choreographisches Theater a uváděl s ní inscenace inspirované atmosférou cirku, civilního a absurdního divadla, slavnými filmy, dramaty, literárními předlohami vzory (sumerský Epos o Gilgamešovi, bible, Franz Kafka, Federico Fellini, Frank Wedekind, Pavel Kohout, Jean-Gaspard Deburau, Jean-Louis Barrault): Saturday Night-Never!, Gilgameš (1991), Ester, Sonntagskoncert (1992), Amerika (1993), Místo činu – sedm smrtí W. G., Nosorožci (1994), La Strada (1995), Hodina tance a lásky, Měsíční královna, Probuzení jara (1996), Les Artistes du Paradis (1997). V režii a choreografické stavbě používal (na hudební koláže) prvky klasického tance, moderní techniky, orientální bojová umění, akrobacii, klaunské gagy i expresivní herectví (včetně mluveného slova). Se souborem, ve kterém působila řada českých tanečníků a mimů (Ladislav Rajn, Vladimír a Ivana Kloubkovi, Jiří Sova, Petr Stopka, Eva Černá a Pavel Vaněk) přesídlil v roce 1997 do Bonnu. Mikuláštík i se souborem spolupracoval v dalších německých a švýcarských divadlech na činoherních i operních inscenacích (Igor Stravinskij: The Rakes Progresss, Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta, bratři Karel a Josef Čapkové: Ze života hmyzu, Leoš Janáček: Její pastorkyňa). Chorepographisches Theater Freiburg Bonn Pavla Mikuláštíka byl originálním tělesem z proudu německého tanečního divadla vznikajícího od 60. let. Vedle produkcí Choreografického divadla spolupracoval Mikuláštík na 70 inscenacích jiných žánrů, někdy jako režisér i choreograf.
Literatura
I. Lexika
Český taneční slovník (Praha 2001).
II. Ostatní
Kloubková, Ivana: Karikatura, kritika, komika (Taneční listy 30, 1992, č. 6, s. 5).
Kloubková, Ivana: Vlastní cestou (Taneční listy 30, 1992, č. 8, s. 5).
Paseková, Dana: Tanec Praha 92 (Taneční listy 30, 1992, č. 9, s. 4).
Kloubková, Ivana: Místo činu – divadlo ve Freiburku (Taneční listy 32, 1994, č. 6, s. 12).
Kloubková, Ivana: Nosorožci ve Freiburgu (Taneční listy 33, 1995, č. 1, s. 9).
Tichý , Zdeněk Antonín: Mikuláštík vede knedlíkovou kolonii tanečníků (Mladá fronta Dnes 21. 11. 1998).
Zat: Praha uvidí balet podle Felliniho (Mladá fronta Dnes 12. 11. 1998).
Gremlicová, Dorota: La Strada (Taneční listy 36, 1999, č. 1, s. 6).
Kloubková, Ivana: Povídání na dálku (Taneční listy 36, 1999, č. 3, s.12).
Jana Holeňová Text
Datum poslední změny: 24.3.2009