Prokeš, Zdeněk
Charakteristika: Herec, tanečník, choreograf a šéf baletu
Datum narození/zahájení aktivity:15.7.1952
Text
• Dílo • Literatura •
Prokeš, Zdeněk, herec, tanečník, choreograf, pedagog, šéf baletu a ředitel, narozen 15. 7. 1952 Praha.
Navštěvoval baletní školu Karla Pirníka a baletní přípravku baletu Národního divadla, věnoval se gymnastice, krasobruslení a lehké atletice. Od konce šedesátých let byl obsazován do dětských rolí v činohrách (Divadlo Na Vinohradech, Divadlo S. K. Neumanna v Libni, Divadlo Za branou, Hudební divadlo v Karlíně), baletech (Malý Louskáček v Louskáčkovi, Národní divadlo v Praze 1964), daboval filmy (Gibbousette v Knoflíkové válce), hrál v televizních inscenacích. Taneční oddělení Konzervatoře v Praze absolvoval v roce 1971 a studium choreografie na katedře tance Akademie múzických umění v Praze v roce 1979, v následujícím roce byl v Poznani na stáži u polského choreografa Conrada Drzewieckého v souboru Polski Teatr Tanca (1980), v bruselském Baletu XX. století u Maurice Béjarta (1982), ve Flanderském královském baletu v Antverpách (1982). Ve Francii prošel studijními pobyty v Opéra de Paris, Groupe de Recherches Chorégraphique de l’Opéra de Paris, Ballet Théâtre Français de Nancy a moderním Centre National de Dance Contemporain Angers (1984). První angažmá nastoupil jako tanečník Hudebního divadla v Karlíně a působil zde 1971–79. Přijal nabídku ostravského divadla, kde byl vedle šéfa Alberta Janíčka druhým choreografem v letech 1979–83 (Horko, 1981; Tmavomodrý svět, 1981; Broučci Tibora Freša, 1982, Brno 1991; Manon, 1984, Olomouc 1998). V Ostravě také založil a vedl v letech 1980–83 ambulantní soubor Mladý balet (pojmenovaný podle stejnojmenné skladby Iši Krejčího), pro který vyhledával málo známé skladby nebo novinky současných autorů (Štěpán Žilka, Jean Maurice Jarre). V roce 1983 se vrátil do Prahy a působil jako šéf baletu Hudebního divadla v Karlíně, kde zůstal do roku 1990. V Karlíně prosadil v osmdesátých letech pravidelné pořádání Přehlídky současné tvorby, na kterých měly jedinou možnost představit Praze své inscenace soubory z krajských měst (České Budějovice, Ústí n. Labem, Plzně, Ostravy, Olomouc, Liberce). V roce 1991 se stal šéfem baletu Národního divadla v Brně a od 2003 i ředitelem divadla (Legenda o lásce, j. h.; 1988; Gaîté Parisienne, Plzeň 1993, Brno 1994; Natalie aneb Švýcarská mlékařka, 1993; Příběh o Tristanovi a Isoldě, 1995; Romeo a Julie, 1996; Trójanky, 1997; Batalion, 1997; Čaroděj ze země Oz, 1999; Veselá vdova, 2000; Drahoušci [Les Bisches], 2001). Za jeho působení se brněnské divadlo stalo hostitelem řady baletních akcí (Tanec Brno, Interpretační baletní soutěž a jiné), soubor pravidelně hostoval v Praze a vyjíždí na pravidelná zahraniční turné (Německo, Španělsko, Dánsko, Belgie, Francie, Švýcarsko, Rakousko, Lucembursko, Japonsko). Během své choreografické kariéry nastudoval Prokeš přes 130 choreografií baletů, oper, operet, muzikálů a činoher v ČR, na Slovensku, v Bulharsku, Rakousku, Německu a Monaku. Balety, které inscenoval, se dotýkaly všech baletních žánrů, postavil díla dramatická, abstraktní i komediální. Věnoval se celovečerním i kratším, jednoaktovým titulům, mnohé z nich inscenoval jako první české uvedení. Jeho tvorba se vyznačuje profesionální přípravou inscenace, logickou režií a esteticky čistým klasickým tvaroslovím. Je erudovaným dramaturgem, který pomáhá vzniku nových či znovu objevených děl, věnuje pozornost dílům 20. století naší i zahraniční produkce. Prokeš hostoval v Národním divadle v Praze s choreografií na IV. smyčcový kvartet Bohuslava Martinů (1990), v Plzni uvedl Milhaudova Vola na střeše (1995). V Karlíně, Plzni, Ústí n. Labem, Státní opeře a Bratislavě spolupracoval na choreografiích v řadě oper (Aida, Evžen Oněgin, Faust a Markétka, Carmen, Prodaná nevěsta a jiné) a operet (Paganini, Orfeus v podsvětí, Netopýr, Veselá vdova, Rose Marie, Noc v Benátkách atd.) i muzikálů (Divotvorný hrnec, Hello, Dolly!, Sugar, Funny Girl, Sweet Charity apod.). Pro televizi vytvořil přes osmdesát choreografií v pořadech baletních, operetních a revuálních, byl pohybovým poradcem řady zpěváků populární hudby. V roce 1990 založil profesní Taneční sdružení České republiky (do 2004 byl jeho předsedou). Inicioval a sám připravoval a organizoval interpretační, choreografické a inscenační Soutěžní přehlídky tanečních umělců (celostátní baletní soutěže). Je členem odborných komisí a porot Ministerstva kultury, nadnárodní divadelní organizaci ITI, Asociace divadelních ředitelů, grantové komise pro podporu vědy MK ČR, ČLF apod. Z. Prokeš připravil řadu choreografií pro mezinárodní baletní soutěže (Moskva, Varna, Jackson, Helsinky, Ósaka). Na celostátní baletní soutěži ČR získal ceny za choreografii (1977 druhou cenu, 1979 druhou cenu, 1981 první cenu a v ročnících 1984 a 1987 čestné uznání). Od 1994 je odborným asistentem oboru choreografie na Janáčkově akademii múzických umění a Taneční katedře HAMU v Praze.
Dílo
Dílo literární
Coppélia (Taneční listy 19, 1981, č. 7, s. 17);
Hovoříme s novými šéfy – Natálie (Taneční listy 22, 1984, č. 5, s. 9);
Za baletem do Paříže I., II., III., (Taneční listy 1986, č. 5, s. 10; č. 6, s. 10; č. 7, s. 11);
Návrat do cizí země? (S Ivanem Liškou) (Taneční listy 28, 1990, č. 9, s. 5);
Slunce, moře a Makarova (Taneční listy 30, 1993, č. 8, s. 8);
Nejdelší den v Helsinkách (Taneční listy 32, 1995, č. 8, s. 7);
Balet Národního divadla v Brně, Národní divadlo v Brně (Brno 1996);
Soutěžní přehlídka současné taneční tvorby ČR a SR 99 (Taneční listy 37, 2000, č. 3, s. 3). Literatura
I. Lexika
Kdo je kdo (Praha 1991, s. 778).
Postavy brněnského jeviště III. (Brno 1992, s. 449–452).
Kdo je kdo (Praha 1998, s. 478).
Encyklopedie Česká divadla (Praha 2000, s. 178, 313, 344, 346, 361).
Český taneční slovník (Praha 2001).
Kdo je kdo (Praha 2002, s. 531).
II. Ostatní
Burian, Karel V.: Hvězdy baletu (Praha 1971, s. 177).
hk: Romantický balet Natálie (Taneční listy 19, 1981, č. 5, s. 10).
Hošková, Jana: Mladý balet v Ostravě (Taneční listy 19, 1981, č. 6, s. 6).
Brodská, Božena: Manon v Ostravě (Taneční listy 23, 1985, č. 9, s. 22).
az: Legenda o Lásce (Mladá fronta, 2. 11. 1988).
red. Čtyři otázky pro Zdeňka Prokeše (Národní divadlo 1991, č. 1, s.7).
Almanach 50 let taneční konzervatoře v Praze 1945–95 (Praha 1995).
Machalická, Jana: Současnému tanci chybějí diváci (Lidové noviny, 10. 8. 2001).
eš: Jubilant (Aplaus, Brno 2002, č. léto, s. 10-11).
Kazárová, Helena: Choreografie mi dává pocit naplnění (Taneční listy 39, 2002, č. 6, s. 12).
Littera, Karel: Ohlédnutí za japonským turné se šéfem baletu Zdeňkem Prokešem (Aplaus, Brno 2002, říjen 2002, s. 10).
Machalická. Jana: Činohra potřebuje deset herců (Lidové noviny 22. 8. 2003).
Machalická, Jana: Národní divadlo v Brně je bez ředitele (Lidové noviny 17. 6. 2003).
Mareček, Luboš: Ředitelem v Brně? (Divadelní noviny 2003, č. 15, s. 2).
red.: Divadelní ředitel – ředitelské peripetie – Mgr. Zdeněk, Prokeš, (Aplaus, č. srpen–září 2003, s. 5, 6).
Ročenky Česká divadla (Praha 1980–2003).
Jana Holeňová Text
Datum poslední změny: 24.3.2009