Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Eppinger, Margarethe

Tisk

(Grete; Gret)

Charakteristika: Tanečnice, pedagožka a choreografka

Datum narození/zahájení aktivity:27.6.1891
Datum úmrtí/ukončení aktivity:30.5.1973
Text
DíloLiteratura

Eppinger, Margarethe (Grete; Gret), tanečnice, pedagožka a choreografka, narozena 27. 6. 1891 nebo 22. 6. 1893, Broumov, zemřela 30. 5. 1973, Karlsruhe (Německo).
 
Margarethe Eppinger patřila k nejvýraznějším osobnostem tanečního umění v Čechách v období mezi světovými válkami. Vycházela z postupů a principů školy Émile Jaques-Dalcroze, které od začátku třicátých let kombinovala s podněty Rudolfa Labana. V letech 1922–45 vyučovala rytmickou gymnastiku a umělecký tanec na Německé akademii hudby (Deutsche Akademie für Musik). Již v roce 1931 usilovala o zřízení specializovaného studia tance na této škole, úřady však k tomu nedaly povolení. V době druhé světové války však zřejmě takové studium pod jejím vedením existovalo, jak dokládají inzeráty opakovaně uveřejněné v časopise Der Tanz. Eppinger měla soukromou školu, která sídlila v Revoluční ulici. V ní se vedle rytmické gymnastiky v dalcrozeovském stylu vyučovaly sportovní disciplíny (sportovní gymnastika, volejbal) a od začátku třicátých let také prostorová cvičení a taneční notace, tzv. kinetografie, Rudolfa Labana. Eppinger vydala vlastním nákladem pozoruhodný, přehledný, i když stručný výtah z Labanovy taneční analýzy a notace pod názvem Choreologische Fibel (nedatováno). Pořádala pravidelně taneční představení se svými žáky, pozorně recenzovaná v německém tisku. Její choreografické práce byly zřetelně spřízněny se stylem dalcrozeovské školy, zejména důsledně propracovaným vztahem k hudební partituře. Eppinger se v letech 1932 a 1934 neúspěšně ucházela o místo baletní mistryně v Novém německém divadle v Praze (její strýc JUDr. Karl Eppinger byl intendantem divadla). S divadlem spolupracovala externě, první příležitostí byla choreografie v Gluckově opeře Orfeus a Eurydika (premiéra 2. 5. 1925, režie Louis Laber, dirigent Alexander Zemlinsky), kde v chóru tančily žačky její školy. V dalších operních inscenacích již neměl tanec tak významné místo (Falstaff, 192?, Macbeth, 1935). Eppinger publikovala teoreticky zaměřené články v německých periodikách. Na přelomu května a června 1934 se zúčastnila Mezinárodního tanečního kongresu ve Vídni a byla členkou poroty taneční soutěže spolu s Rudolfem Labanem, Mary Wigman a dalšími.
Dílo
Dílo literární

Choreologische Fibel (Praha, nedat.);

Was ist uns rhythmische Gymnastik (Auftakt 5, 1925, s. 109–111);
Zur tänzerischen Ausbildung des Bühnenkünstlers (Auftakt 12, 1932, s. 216–218).
Literatura
Gremlicová, Dorota: Taneční umění na scénách Nového německého divadla v Praze/Die Tanzkunst am Neuen deutschen Theater Prag (1888–1938) (Praha, 2002).
 
Dorota Gremlicová
Datum poslední změny: 19.5.2005