Myšáková, Ludmila
(Paulová)
Charakteristika: Tanečnice, pedagožka a choreografka
Datum narození/zahájení aktivity:16.6.1915
Text
• Dílo • Literatura •
Myšáková, Ludmila (Lída, prov. Paulová), tanečnice, pedagožka a choreografka, narozena 16. 6. 1915, Praha.
Lída Myšáková byla jednou z nejvyzrálejších tanečnic české taneční moderny, vynikala plastičností pohybu, mnohotvárností výrazu, hudební citlivostí tanečního projevu. Byla zároveň invenční choreografkou, která své kreace stavěla na promyšlené komunikaci s hudební partiturou a výrazové přesnosti. Její taneční školení bylo všestranné; studovala dalcrozeovskou rytmickou gymnastiku u Anny Dubské, byla žačkou Rosalie Chladek (letní kurzy ve škole Hellerau-Laxenburg). Později ji formoval zejména kontakt s Milčou Mayerovou, která jí zprostředkovala labanovský taneční styl; byla její žačkou i tanečnicí v její skupině. V roce 1934 navštívila letní kurzy ve škole Kurta Joosse v Dartington Hall ve Velké Británii, která představovala dobově nejprogresivnější tendenci v tanečním umění. Lída Myšáková na sebe upozornila již jako členka skupiny Milči Mayerové, vytvořila např. roli Prince v její choreografii Bartókova Dřevěného prince (1933), tančila sólové tance, např. Debussyho Mazurku nebo Pietní reminiscenci na hudbu Hanse Krásy, v níž uplatnila i dobrou klasickou taneční techniku. Samostatně začala vystupovat v roce 1942 (první večer 11. 5. 1942); většinou vystupovala sólově, zřídka se skupinou. Inspiraci nacházela v hudbě různých autorů, zvlášť blízká jí byla hudba impresionistická. Vytvořila choreografie např. na hudbu Clauda Debussyho (Danse sacrée et danse profane), Frederica Chopina, Bedřicha Smetany, Vítězslava Nováka, Leoše Janáčka (V mlhách), Sergeje Prokofjeva (Sarkasmy). Vrcholnou choreografickou prací Lídy Myšákové bylo Dvanáct preludií Clauda Debussyho a Klavírní koncert pro levou ruku Maurice Ravela (uvedeny na společném večeru Debussy a Ravel v tanci v rámci Studia Národního divadla, 9. 3. 1946). Zejména choreografické ztvárnění Ravelova klavírního koncertu bylo přijato jako mimořádné umělecké dílo (kostým navrhl František Muzika); v souladu s osudem klavíristy, který podnítil vznik skladby, nepoužívala tanečnice v tanci téměř pravou ruku, skrytou v širokém kostýmu. Významnou část aktivit Myšákové tvořila spolupráce s činohrou, zejména se Studiem Národního divadla v letech 1945–48, kde se choreograficky podílela na řadě inscenací, např. Jindřicha Honzla, Stanislava Vyskočila.
Dílo
Proč jsem tančila Ravelův Koncert pro levou ruku (Taneční listy 1, 1947, č. 2, s. 45–47). Literatura
I. Lexika
Český taneční slovník (Praha 2001).
II. Ostatní
Siblík, Emanuel: Tanec mimo nás i v nás (Praha 1937, s. 83–84, 86–87).
Kröschlová, Jarmila: Výrazový tanec (Praha 1964).
Kloubková, Ivana: Výrazový tanec v ČSR. Praha – Brno 1918–1945 (Praha 1989).
Beková, Dorota: Lída Myšáková (Taneční listy 28, 1990, č. 6, s. 5–7).
Dorota Gremlicová Datum poslední změny: 19.5.2005