Franěk, Marek
Charakteristika: Muzikolog a psycholog
Datum narození/zahájení aktivity:27.6.1956
Text
Franěk, Marek, muzikolog a psycholog, narozen 27. 6. 1956, Praha.
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval v letech 1975–80 obory hudební věda a dějiny divadla a jako třetí obor dokončil v roce 1983 studium psychologie (PhDr. – 1984). Ještě v průběhu vysokoškolských studií se zaměřil na dějiny české hudby 18. století, po té na možnosti využití statistických metod v hudební analýze (diplomová práce Statistické metody v analýze hudebního díla z roku 1980). V letech 1982–86 byl interním aspirantem a pak odborným pracovníkem v Ústavu teorie a dějin hudby ČSAV (od roku 1990 Ústavu pro hudební vědu AV ČR) a v té době změnil své zaměření na oblast hudební psychologie (otázky vnímání a vytváření hudebního rytmu se zvláštním zaměřením na možnosti přesného reprodukování jednoduchých rytmických struktur). V další své vědecké činnosti se zaměřil na výzkum přesnosti vytváření tempa a jeho změn a paměti pro tempo (titul CSc. získal 1987 na základě práce Psychofyziologické aspekty vnímání hudebního rytmu). Od roku 2000 se rovněž zabýval jako pracovník Českého ekologického ústavu ekologickou a environmentální psychologií a sledoval vliv prostředí na chování člověka (po příchodu na Univerzitu Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu v roce 2003 se zaměřil na otázky hudební sociální psychologie a akustické ekologie (hudba v každodenním prostředí), dále pak na analýzu vztahu osobnostních faktorů a hudební preference. V době 2001–02 současně působil jako odborný asistent na katedře hudební výchovy Ostravské univerzity, Pedagogické fakulty a od 2006 na Fakultě životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (na Pedagogické fakultě této univerzity se habilitoval jako docent hudební teorie a pedagogiky v roce 2004, rok před tím získal titul „doktor sociálních věd na Fakultě sociálních studií University v Nijmegen /Nizozemí/ na základě obhajoby práce Rythm production and perception the role of accentuation and tempo).
Dílo
Dílo literární
Knihy
Hudební psychologie (Praha 2005, 2007, 2009).
Studie a stati
Statistické metody v muzikologii (Hudební věda, roč. 12, 1975, č. 4. s. 357–366);
Totožnost autora skladeb připisovaných Janu Josefu Faltisovi (Hudební věda, roč. 12, 1975, č. 4. s. 376–377);
Neznámý břevnovský skladatel Josef Mantzl (Bertramka, roč. 8, 1977, č. 4, s. 6–10);
Neznámí broumovští skladatelé 17. a 18. století (Opus musicum, roč. 10, 1978, č. 4, s. 106–109);
Otázky hudební pozornosti (Opus musicum, roč. 16, č. C, 1984, s. 377−379);
Pravidelnost a nepravidelnost v hudebním rytmu (Opus musicum, roč. 17, 1985, č. 9, s. IX–XII);
Zdroje rytmických nepravidelností v živé hudbě (Hudební věda, roč. 24, 1987, č. 2, s. 172–179);
Základní mechanismy vnímání rytmu (Hudební věda roč. 25, 1988 č. 2, s. 173–179);
Subjektivní přístup člověka k vytváření jednotlivých rytmických vzorců (Hudební věda roč. 28, 1991 č. 2, s. 101–114);
Finger tapping in musicians and nonmusicians (International Journal of Psychophysiology, 11, 1991, s. 277–279, spoluautoři Mates, Jiří, Radil, Tomáš, Beck, Karin a Pöppel, Ernst);
Sensorimotor synchronization: Motor responses to regular auditory patterns (Perception & Psychophysics, 49, 1991, č. 6, s. 506–516, spoluautoři Mates, Jiří, Radil, Tomáš, Beck, Karin a Pöppel, Ernst);
Rozdíl mezi hudebníky a nehudebníky v oblasti práce časem. (Hudební věda, 30, 1993, č. 4, s. 343–358);
Time structure of musical performance from the point of view of experimental psychology. The difference between norm and its realization (Systematische Musikwissenschaft, III, 1995, č. 2, s. 267–276);
Existují preferované poměry při změně tempa? (Československá psychologie, roč. 41, 1997, č. 6, s. 524–535, spoluautor Mates, Jiří);
Rozlišování změny tempa. Přehled současných hudebně psychologických poznatků (Hudební věda roč. 35, 1998 č. 2, s. 175–186);
Faktory ovlivňující přesnost dvojnásobného zrychlení a zpomalení tempa (Československá
psychologie, roč. 43, 1999, č. 4, s. 323–337);
Tempo change: timing of simple temporal ratios (in: Rhythm Perception and Production. Lisse /Nizozemí/ 2000, s. 143–156, spoluautoři J. Mates, Jiří a Nártová, Mária);
Paměťové vybavování rychlosti tempa (Československá psychologie, 45, 2001, č. 5, s. 441–
450, spoluautorka Fabiánová, Hana);
Short-term memory for tempi of metronomic sequences: The effect of base tempo and
retention interval (Journal of Music Perception and Cognition, 7, 2001, 2, 157–163,
spoluautorka Fabiánová, Hana);
Vliv hudební výchovy na rozvoj nehudebních schopností (in: sborník příspěvků z 5. ročníku
Olomouckých jarních muzikologických konferencí, Olomouc 2001, s.17–22);
“Mozartův efekt”. Může samotný poslech hudby zlepšit inteligenci? (opus musicum, roč. 34,
2002, č. 6, s. 58–60);
Hudba v obchodním prostředí. Představy zaměstnanců obchodní sféry a postoje
Zákazníků (Ekonomie a Management, roč. 9, 2006, č. 1, s. 126–132, spoluautor Mužík,
Pavel);
Personality correlates of musical preferences. Transactions on Technical Committee of
Psychological and Physiological Acoustics. The Acoustical Society of Japan. Vol. 38, 2008,
No. 8.,755−758, spoluautor Mužík, Pavel);
Hudební preference a její souvislost s dimenzemi pětifaktorového modelu osobnosti (Hudební
věda, 47, 2010, č. 2–3, s. 285–297, spoluautor Mužík, Pavel);
Aktivace stereotypu posluchače hudebního žánru a mentální výkon (Československá
psychologie, LV, 2011, č. 5, s. 414–423, spoluautoři Mlejnek, Roman a Petružálek, Jan).
Notové edice
F. X. Brixi: Missa Dominicalis in C (Praha, Editio Scti. Aegidii, 1991);
J. I. Linek: Missa in D (Praha, Editio Scti. Aegidii, 1992);
B. M. Černohorský: Laudetur Jesus Christus (Praha, Editio Scti. Aegidii, 1992);
V. G. Jacob: Dixit Dominus, Magnicifat (Praha, Editio Scti. Aegidii, 1993).
Karel Steinmetz
Datum poslední změny: 21.3.2012