Šopík, Štěpán
Charakteristika: Houslař-samouk
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1897
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1976
Text
• Literatura •
Šopík, Štěpán, rolník a houslař-samouk, narozen 1897, Vyškovec u Uherského Brodu, zemřel 1976, tamtéž.
Celá život prožil jako drobný rolník v malé kopaničářské chalupě. Přivydělával si dřevorubectvím, na pile a příležitostnou zednickou a tesařskou prací. Ve službách obce byl zvoníkem a měl na starosti opravy ohrad. Po návratu z první světové války se stal členem obecní rady a řadu let byl vyškoveckým starostou. Od čtrnácti let se učil hrát ve známé muzice bratří Mináriků. Housle si musel vyrobit sám. O houslařství nic nevěděl a při stavbě neměl ani přímou předlohu – stavěl popaměti. Jeho hlavním nářadím byl nůž a skobla. Později vyrobil nástroje i pro ostatní muzikanty – nevynechal ani baset a klarinet. Housle dělal různých rozměrů, ploché i značně klenuté, podle dřeva, které měl k dispozici. Žádný z jeho výrobků však nedosáhl velikosti normálních houslí. Nástroje po dohotovení rozděloval podle zvukových kvalit na primové, sekundové a obligátové. Jeho basety nepřesáhly velikostí violoncello. Mezi oběma válkami vyrobil více než padesát nástrojů. Často je musel pro celou muziku vyrobit během jednoho týdne znovu, protože nepřežily poslední hospodskou zábavu. Vedlo to k tomu, že Šopíkovy nástroje byly narychlo zhotovené, nesymetrické a z libovolného dřeva – ořechu, topolu, břízy, javoru, smrku, jedle i olše. Nikdy nástroje nelakoval, ale maloval je hlinkami veselých barev. Jeho housle jsou většinou žluté a zelené, basy červené. V šedesátých letech dvacátého století vyrobil posledních devět nástrojů, z toho tři basety pro sbírky muzeí v Brně, ve Strážnici a v Uherském Hradišti.
Literatura
Kurfürst, Pavel: Violin instrumente „da braccio“ im volkstümlichen Instrumentarium auf dem Gebiet der Tschechoslowakei (Acta musei moraviae, Ethnographica, LXVIII, Brno 1983, s. 246).
Pavel Kurfürst Datum poslední změny: 20.12.2003