Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Pilnáček, Karel

Tisk


Charakteristika: Učitel, regenschori a vynálezce „tenorovek“

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1811
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1874
Text
Literatura

Pilnáček, Karel, učitel, regenschori a vynálezce „tenorovek“, narozen 1811, zemřel 1874, Chodovice (okres Jičín).
 
Jako kantor a regenschori ve Vříšťanech (nyní Bříšťany, u Jičína) přišel v roce 1858 na nápad sestrojit smyčcový nástroj „da braccio“, který by zastával funkci basu. Po několika neúspěšných pokusech postavil z tuhé lepenky nástroj kytarového tvaru, o celkové délce 740 mm, který jeho požadavky splňoval. Nazval jej tenorovky neboli smyčcový baryton. Nástroj v roce 1861 předal k vyzkoušení kapelníkovi 30. pěšího pluku v Hradci Králové Johannu Hopfovi. Ten si vynález přisvojil a nechal jej profesionálně zhotovit houslaři Josephu Finkemu z Hejnice a v roce 1862 houslaři Josefu Metelkovi v Pasekách nad Jizerou. Na všechny další nástroje nechal vypalovat značku „Hopf“. Již v roce 1863 na ně koncertoval v Hradci Králové. Karel Pilnáček se proti Hopfovu jednání několikrát ohradil, ale bez existence smlouvy neměl naději na úspěch. Nakonec jako „projev dobré vůle“ mu Hopf daroval troje tenorky s vypálenou značkou „Hopf“. V roce 1871 byl zklamaný a ošizený vynálezce přeložen do Chodovic (okres Jičín), kde zcela zapomenut zemřel. Několik tenorových houslí od Josefa Metelky se dostalo s emigranty do zámoří. Chybně identifikovány jako Bachova a Hoffmannova viola pomposa jsou dnes ozdobou několika kanadských a amerických muzeí. Také některé Finkeho nástroje, vždy s poněkud rozpačitou identifikaci, jsou deponovány v německých muzeích.
Literatura
Kurfürst, Pavel: Hudební nástroje (Praha 2002, s. 592–600).
 
Pavel Kurfürst
Datum poslední změny: 5.12.2003