Gabrielová, Jarmila
Charakteristika: Muzikoložka
Datum narození/zahájení aktivity:2.7.1948
Text
• Dílo • Literatura •
Gabrielová, Jarmila, muzikoložka, narozena 2. 7. 1948, Jaroměř.
Po studiu klavírní hry na pražské konzervatoři (1963–69) studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze dějiny hudby (1967–72, hlavním učitelem byl Ivan Vojtěch) a nordistiku-dánštinu (1992–97); PhDr. 1973 s prací Šest charakteristických skladeb op. 1 Bedřicha Smetany, CSc. 1981 na základě disertace Klavírní skladby Bedřicha Smetany, habilitovala se 1994 s prací Rané tvůrčí období Antonína Dvořáka, profesorkou byla jmenována 2002.
Její život a práce jsou po několik desetiletí spjaty s pražskou univerzitní muzikologií. V letech 1972–75 byla na katedře hudební vědy interní aspirantkou, 1976–94 odbornou asistentkou, posléze docentkou (1994–2002), nyní profesorkou; pracoviště se mezitím proměnilo v Ústav hudební vědy FF UK, v němž působí jako ředitelka (od 2002). Souběžně činná jako vědecká pracovnice bývalého Ústavu pro hudební vědu AV ČR (2000–02) a nyní jako zástupkyně ředitele a vedoucí Oddělení (od 2007 Kabinetu) hudební historie Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. Působí či působila ve vědeckých apod. radách těchto institucí (mimo jiné jako garant studijního programu Obecná teorie a dějiny umění a kultury na FF UK v Praze, od 2003), ale vykonává řadu funkcí i jinde: například jako členka vědecké rady někdejšího Ústavu pro hudební vědu AV ČR, redakční rady časopisu Hudební věda (od 1998), jako členka vědecké rady Národního muzea v Praze, členka prezidia Mezinárodního muzikologického kolokvia v Brně, členka předsednictva Společnosti Antonína Dvořáka v Praze, zakladatelka a vedoucí Klubu hudebních historiků při Ústavu hudební vědy FF UK v Praze (s Martou Ottlovou), předsedkyně Společnosti pro hudební vědu (1997–2001), členka Společnosti Antonína Dvořáka pro českou a slovenskou hudbu se sídlem v Londýně, Mezinárodní společnosti Bohuslava Martinů, pracovní skupiny pro dějiny hudby ve střední a východní Evropě při Technische Universität v Chemnitz (nyní při univerzitě v Lipsku); zastávala pozice v různých grantových apod. agenturách (Grantová agentura ČR, Ministerstvo kultury a jiné). Hojně se podílí na mezinárodním muzikologickém dění a to přednáškami a kurzy na univerzitách a vysokých školách v USA (San Diego, New Orleans, Washington D.C.), SRN (Bochum, Duisburg, Karlsruhe, Tübingen), Rakousku (Vídeň, Linec, Bregenz), Švýcarsku (Basilej, Curych), Dánsku (jako hostující docentka působila 1993–94 v Ústavu hudební vědy univerzity v Kodani, dále Aarhus), Slovensku (Bratislava); spolupráce s Masarykovou univerzitou v Brně a Univerzitou Palackého v Olomouci. Koná přednáškové cykly pro Univerzitu 3. věku (FF UK Praha 1988–2003) a Univerzitu volného času (Praha 1997–2001, 2004–08).
Je výrazně zapojena do řady badatelských a vydavatelských projektů, řešených na základě grantů: Příprava a zahájení nového souborného vydání děl Antonína Dvořáka (2000–04); Nové kritické vydání děl Antonína Dvořáka (1. etapa, 2001–03); Nové souborné vydání děl Antonína Dvořáka (úvodní etapa a ediční příprava prvních svazků, 2005–07); Prameny k dějinám hudby v českých zemích – evidence, studium a kritické vydávání (2003–07); Otázky hudební filologie – Ediční problematika hudby
Vědecké pracovní zájmy Gabrielové se rozkládají v několika směrech: obecná metodologická problematika muzikologie, hudební estetika, kritika hudebního textu a ediční problematika spjatá s hudbou
Dílo
Samostatně vydané publikace, kapitoly v knihách
Rané tvůrčí období Antonína Dvořáka (Studie ke kompoziční problematice vybraných instrumentálních děl) (Acta Universitatis Carolinae Philosophica et Historica Monographia CXXXVI–1990, Praha 1991);
Barok v hudbě. Klasicismus v hudbě. Romantismus v hudbě. Realismus v hudbě (Dějiny umělecké kultury II, Miloš Jůzl-ed., Praha 1996, s. 27–29, 50–67, 92–93, 113–123, 168–169, 210–231, 277–279, 309–310);
Antonín Dvořák a současníci. Referáty z hudebně historického semináře Příbram 14. května 1998 (J. G.–ed., Příbram 1998);
Ulrich Michels: Encyklopedický atlas hudby /DTV-Atlas zur Musik/ (odborná revize české verze s. 110–157, 266–525, autorské dodatky včetně výběru příkladů a návrhů grafického ztvárnění s. 12–13, 530–543, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2000);
Katolická moderna a hudba. Hudba na stránkách časopisu „Nový život“ (1896–1907) (in: Zajatci hvězd a snů. Katolická moderna a její časopis Nový život 1896–1907, Praha, Argo 2000, s. 251–266);
Hans Heinrich Eggebrecht: Hudba a krásno (z němčina přeložila, doslov napsala, bibliografii autora sestavila J. G., Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2001);
Dánská hudba (kapitola v knize Dějiny Dánska, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2007, s. 329–344).
Studie
Šest charakteristických skladeb op. 1 Bedřicha Smetany (Hudební věda 11, 1974, s. 330–334);
Smetanas Klavierkompositionen im Kontext der europäischen Klaviermusik des 19. Jahrhunderts (Musik of the Slavonic Nations and Its Influence upon European Musical Culture, Colloquium Brno 1978, Brno 1980, s. 113–118);
Smetanovy „Lístky do památníku“ (Hudební věda 16, 1979, s. 246–251);
Die Opernparaphrasen von Franz Liszt und die franzözische Oper der 2. Hälfte des 19. Jahrhunderts (The Musical Theatre, Colloquium Brno 1980, Brno 1981, s. 132–140);
Smetanovy „České tance“. Poznámky ke kompoziční a estetické problematice (Miscellanea musicologica 30, 1983, s. 115–128);
Ke kompoziční práci v raných dílech B. Smetany (Hudební řeč B. Smetany. Sborník referátů z hudebně teoretických seminářů, Praha 1984, s. 37–48);
Die Sonatenform in den frühen Werken von Antonin Dvorak (Dvorak, Janacek and Their Time, Colloquium Brno 1984, Brno 1985, s. 193–198);
Raná komorní tvorba A. Dvořáka (Hudební věda 26, 1989, s. 142–162);
Zur Situation der Klavierminiatur im letzten Drittel des 19. Jahrhunderts (Romanticism and Music, Colloquium Brno 1987, Brno 1992, s. 135–139);
Dvořák´s Symphonic Output in the European Context (Antonín Dvořák 1841-1991. Report of the International Musicological Congress Dobříš 17th-20th September 1991, Praha, Ústav pro hudební vědu AV ČR 1994, s. 67–72);
Antonín Dvořák und Johannes Brahms: Bemerkungen zur Kompositionsproblematik der Symphonie Nr. 6 D-Dur op. 60 (Die Instrumentalmusik. Struktur – Funktion – Ästhetik, Colloquium Brno 1991, Brno 1994 /=1995/, s. 157–164);
Zur Orchestertechnik und Klanggestaltung in den frühen Sinfonien von Antonín Dvořák (Dvořák-Studien, Mainz 1994, s. 83–107);
Oehlenschläger – Hartmann – Smetana (Musik & forskning 20, 1994–95, s. 55–80);
J. P. E. Hartmann a jeho Hakon Jarl: Předchůdce Smetanovy symfonické básně? (Hudební věda 32, 1995, č. 1, s. 35–41);
Tragödie – Ouverture – Symphonische Dichtung: Hakon Jarl von Oehlenschläger, Hartmann und Smetana (Bedřich Smetana 1824–1884, Report of the International Musicological Conference Praha 24th-26th May 1994, Praha: Muzeum Bedřicha Smetany 1995, s. 118–137);
Dvořák´s Early Symphonies in the Context of European Symphonic Writing of the Mid-Nineteenth Century (Rethinking Dvořák. Views from Five Countries, Oxford 1996, s. 181–192);
Symfonická struktura v Dvořákově opeře Tvrdé palice (Hudební divadlo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sborník z konference Janáčkiana 1995, Olomouc 1996, s. 61–70);
Poznámky k Dvořákově opeře Rusalka (Antonín Dvořák a současníci. Referáty z hudebně historického semináře Příbram 14. května 1998, Příbram 1998, s. 87–115);
Germanischer Mythos bei Richard Wagner und in der dänischen Nationalromantik (Richard Wagner – Nationalkulturen – Zeitgeschichte, Colloquium Brno 1995, Brno 1996, s. 63–75);
Österreichische und böhmische Symphonik – ein Widerspruch? (Bruckner Symposion 1993. Entwicklungen – Parallelen – Kontraste. Zur Frage einer „österreichischer Symphonik“, Linz 1996, s. 99–110);
Opus magnum Josefa Bohuslava Foerstera. Milostné písně op. 96. na slova Rabíndranatha Thákura (Hudební věda 34, 1997, č. 3, s. 267–286);
Die Maskarade von L. Holberg und C. Nielsen. Zum Verhältnis zwischen Textvorlage, Libretto und Vertonung (Komponist und Literatur im Kulturambiente der Neuzeit, Colloquium Brno 1994, Brno 1998, s. 192–198);
Zwei tschechische Komponisten im österreichischen Kontext: Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák und ihre Liedkompositionen (Wenn es nich Österreich gegeben hätte…, Colloquium Brno 1996, Brno 1997 /=1998/, s. 123–126);
Musik und Musiker zwischen Prag und Kopenhagen im 18. und 19. Jahrhundert (Musicologia olomucensia IV, Olomouc: Univerzita Palackého 1998, s. 147–153);
Wenzel Heinrich Weit und seine Symphonie e-Moll op. 49 (Vergessene Komponisten des Biedermeier, Wissenschaftliche Tagung 9. bis 11. Oktober 1998 Ruprechtshofen N. Ö., Tutzing 2000, s. 71–104);
Bemerkungen zum schöpferischen Typus von Josef Suk. Die Orchestertechnik Josef Suks (Prager Musikleben zu Beginn des 20. Jahrhunderts, Jahrbuch der Bohuslav Martinů-Stiftung 1996, Bern etc. o. J. /=2000/, s. 39–59);
Die Lieder von Peter Arnold Heise (1830–1879) und Peter Erasmus Lange-Müller (1850–1926) (Greifswalder Beiträge zur Musikwissenschaft Bd. 10, Frankfurt a. M., Peter Lang 2002, s. 171–194);
Jak spolu hovoří skladatelé: Antonín Dvořák – Symfonie č. 5 D dur op.
Leitmotivik und symphonische Struktur in Antonín Dvořáks Dimitrij op. 64 (B 127) (sborník Gedenkschrift für Walter Pass, Tutzing, Hans Schneider-Verlag 2002, s. 505–537);
„Timing devienne le cauchemare“. K dramaturgickému řešení první a druhé verze Řeckých pašijí Bohuslava Martinů (sborník K pocte Jána Cikkera, Bratislava, Katedra hudobnej vedy FF UK 2002, s. 145–160);
Ediční zásady Nového souborného vydání děl Antonína Dvořáka (Hudební věda 40, 2003, č. 2–3, s. 247–263; německy tamtéž s. 264–281);
„Nebyl jsem nikdy avantgardistou“. Poznámky k dramaturgii opery Bohuslava Martinů « Larmes du couteau » (1928) (sborník Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty, Praha, Národní divadlo 2004, s. 246–279);
Undine Wagner: Boj o kulturní existenci a hledání náirodní identity. Hudba a české hudební časopisy v období protektorátu (Hudební věda 42, 2005, č. 2, s. 183–202).
Drobnější práce, články, různé
Virtuózní klavírní tvorba v díle Ference Liszta (Československo-maďarské vztahy v hudbě, Ostrava 1982, s. 132–140);
Schumannova „Kreisleriana“ a „Zlomky životopisu kapelníka Johanna Kreislera“ E. T. A. Hoffmanna (sborník Hudba a literatura, Frýdek-Místek 1983, s. 47–51);
Sny a snění v instrumentální hudbě 19. století: Smetanovy „Sny“ (Sen a idál. Sympózium Plzeň 1987, Praha 1990, s. 209–210);
A. Dvorak: Kammermusik für Streicher (Konzertführer der Musikfestspiele Lobach-Saar 1991, s. 157–174);
A. Dvorak: Neubewertung des klassischen Erbes (Musikfest Hamburg 1991. Johannes Brahms-Antonin Dvorak, Hamburg 1991, s. 12–18);
Český hudebník a Evropa (Čechy a Evropa v kultuře 19. století. Sympózium Plzeň 1990 (Praha, Národní galerie 1993, s. 53–58, 160);
Čeští hudebníci a česká hudba v Dánsku do druhé světové války (Opus musicum 27, 1995, s. 40–43);
Bo Marschner: Příroda a lidství jako motiv v hudebně dramatické tvorbě Leoše Janáčka (z dánštiny přeložila J. G., Hudební věda 33, 1996, č. 1, s. 3–20);
Derek Katz: Janáček a tradice (z angličtiny přeložila J. G., Hudební věda 35, 1998, s. 360–375);
Josef Bohuslav Foerster: Písně na slova Karla Hynka Máchy op. 85 (1910) (Písňová tvorba českých světových autorů. Aktuální problémy tvorby, interpretace a recepce, Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, říjen 2000, s. 30–42);
Antonín Dvořák – Osobnost, tvorba, význam pro dnešek (Z Českého ráje a Podkrkonoší, Vlastivědný sborník sv. 14, Semily: Státní okresní archiv v Semilech etc. 2002, s. 125–138);
Sadašni istraživački trenutak u češkoj muzikologiji (Muzikologija /Musicology/ 2, 2002, s. 285–287);
Der Soldat und die Tänzerin (1926–1928). Die Erstlingsoper von Bohuslav Martinů (Glasbeno gledališče – večeraj, danes, jutri 2003, s. 85–95);
Slovanská liturgie v českých zemích po roce 1860 (sborník Bůh a bohové. Církve, náboženství a spiritualita v českém 19. století, Praha, Koniasch Latin Press 2003, s. 255–263);
První polovina 19. století (Období ca 1810–1860). Období po roce 1860. Na přelomu
Die Variation in den Orchesterwerken von Antonín Dvořák (Ad Parnassum. A Journal of Eighteenth- and Nineteenth-Century Instrumental Music 2, 2005, č. 4, s. 7–44);
Výuka klavírní hry a klavírní školy v 19. století (Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století, Sborník příspěvků z 24. plzeňského sympozia, Praha, ÚČL AV ČR 2005, s. 419–429);
Wechselbeziehungen zwischen Böhmen und Sachsen in der Musikkultur der Vergangenheit und Gegenwart (Hudební věda 42, 2005, č. 3–4, s. 404–405);
Antonín Dvořák and Richard Wagner (Muzikologija /Musicology/ 6, 2006, č. 6, s. 305–316);
Antonín Dvořák und seine europäischen Zeitgenossen (in: Přednášky z XLIX. Běhu Letní školy slovanských studií, Praha: Univerzita Karlova v Praze – Filozofická fakulta 2006, s. 219–233);
Josef Suk und Vítězslav Novák – Klavierwerke für Jugend (Schumann-Studien 8, Sinzig: Studio Verlag 2006, s. 87–100);
Nové souborné vydání děl Antonína Dvořáka – nové čtení a nové posouzení dvořákovských pramenů (Musicologica Brunensia 2006, Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity LII-LIV, Řada hudebněvědná /H/, č. 38–40, s. 115–123);
„… sich den schöpferischen Vorhaben des Meisters anzunähern…“. K historii souborných vydání děl českých skladatelů (Hudební věda 43, 2006, č. 1, s. 5–14);
Antonín Dvořák from the Point of View of Contemporary Musicology and The New Complete Edition of his Work (Czech music 2007, č. 2, s. 32–35);
Carl Maria von Webers Freischütz in Prag (sborník Musikkulturelle Wechselbeziehungen zwischen Böhmen und Sachsen, Saarbrücken, Pfau Verlag 2007, s. 91–98);
K recepci díla Bohuslava Martinů do počátku 60. let 20. století (sborník K pocte Alexandra Moyzesa a Ĺudovíta Rajtera. Podiel osobnosti na vývoji profesionálnej hudobnej kultúry, Bratislava: Stimul 2007, s. 393–404; zprávu o konferenci publikovala in: Hudební věda 44, 2007, č. 2, s. 193–194);
Digitale Medien und Musikedition (s Terezou Kibicovou, zpráva o konferenci, Hudební věda 44, 2007, č. 4, s. 195–197);
Nové souborné vydání děl Antonína Dvořáka (Harmonie 2007, č. 1, s. 16–17);
Robert Schumann und Prag (1837/1838 bis 1846/1847) (sborník Robert Schumann und die Öffentlichkeit, Leipzig: Gudrun Schröder Verlag 2007, s. 116–122; zprávu o konferenci publikovala in: Hudební věda 44, 2007, č. 1, s. 93–95). Literatura
I. Lexika
Kdo je kdo v současné české muzikologii (Praha, Česká společnost pro hudební vědu 22002).
Český almanach osobností a firem 2005 (Praha, Hamaro 22005).
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti (Praha, Agentura Kdo je kdo, 52005).
II. Ostatní
Černý, Miroslav K.: Jarmila Gabrielová. Rané tvůrčí období Antonína Dvořáka (Studie ke kompoziční problematice vybraných instrumentálních děl) (Hudební věda 29, 1992, s. 170–172).
Stapleton, Karl:
Pečman, Rudolf: Hans Heinrich Eggebrecht: Hudba a krásno (přel. J. Gabrielová) (Opus musicum 34, 2002, č. 1, s. 53).
Černý, Miroslav K: Josef Hutter: Hudební myšlení II. Od pravýkřiku k vícehlasu, J. Gabrielová (ed.) (Hudební věda 44, 2007, s. 79–82).
Podrobná bibliografie na http://web.ff.cuni.cz/~gabrjaff
Ivan Poledňák Text
Datum poslední změny: 4.7.2008