Charakteristika: sbormistr a hudební pedagog
Datum narození/zahájení aktivity:7.9.1938
Text
Pančík, Josef, sbormistr a hudební pedagog, narozen 7. 9. 1938, Blatnička.
Vztah k hudbě získal díky svému otci, který byl kapelníkem dechové hudby, varhaníkem a sbormistrem v obci Blatnička. Navštěvoval hodiny klavíru na Lidové škole umění ve Veselí nad Moravou. Ve studiu pak pokračoval na Státní konzervatoři Brno, kde roku 1959 absolvoval ve třídě Josefa Černockého obor Hra na varhany. Po absolutoriu konzervatoře si rozšířil aprobaci vysokoškolským studiem oboru Řízení sboru na JAMU. Během studií byl členem Akademického pěveckého sdružení Moravan. Po boku Dalibora Spilky dirigoval pěvecký sbor Radost při JAMU, který se pod jeho vedením profiloval k interpretaci české a slovenské sborové tvorby 19. a 20. století. V jeho repertoáru byly skladby Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera, Jaroslava Křičky, Leoše Janáčka, Klementa Slavického, Petra Řezníčka, Jindřicha Jindřicha i Alexandera Moyzese. V září 1962 byl soubor Radost sloučen s Vysokoškolským pěveckým sdružením, které v té době řídil Petr Řezníček. Vznikl tak osmdesátičlenný Brněnský vysokoškolský sbor (později přejmenován na Brněnský akademický sbor) vedený společně Řezníčkem a Pančíkem. Studium na JAMU ukončil Josef Pančík roku 1963. Po návratu z dvouleté povinné vojenské služby se v roce 1965 stal sbormistrem Janáčkovy opery Státního divadla v Brně. Pod jeho vedením dosáhl brněnský operní sbor špičkových kvalit a evropského významu. Za víc než 50 let svého působení nastudoval na 150 operních titulů. Mezi nejvýznamnější patří opery Richarda Wagnera, Giuseppe Verdiho, Sergeje Prokofjeva, Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka a mnoho dalších, včetně kompletního operního díla Leoše Janáčka a Bedřicha Smetany.
Sbor Janáčkovy opery Státního divadla v Brně se věnoval také koncertní činnosti. Uváděl oratoria a kantáty Antonína Dvořáka (Requiem, Stabat Mater, Svatební košile,
Svatá Ludmila), Leoše Janáčka (Glagolská mše, Amarus, Věčné evangelium), Giuseppe Verdiho (Requiem), Arthura Honeggera (Jana z Arku), Hectora Berlioze (Faustovo prokletí) a další. Josef Pančík vedl 50 let sbor tak, aby nezestárl, soustředěně pracoval a byl výrazově a technicky proměnlivý.
Po návratu z vojenské služby v roce 1965 založil komorní soubor Brněnští madrigalisté. Pod jeho vedením dosáhl sbor mnoha zahraničních úspěchů, jak na poli interpretace staré hudby, tak v oblasti klasické a moderní sborové tvorby. Brněnští madrigalisté nahráli velké množství skladeb pro Český rozhlas a několik gramofonových desek. Uskutečnili na pět stovek koncertů doma i v zahraničí, v roce 1990 také ve Spojených státech. Roku 1992 sbor ukončil svou činnost.
Od roku 1991 se stal Josef Pančík sbormistrem nově vzniklého Pražského komorního sboru, založeného skupinou zpěváků Pražského filharmonického sboru. Ve funkci sbormistra zde působil až do roku 2006. Během patnácti let nastudoval s Pražským komorním sborem řadu skladeb vokálně-instrumentálního charakteru a sborových skladeb a cappella. Koncertoval s ním například i v Austrálii, Brazílii, Číně, Izraeli nebo v Japonsku.
Pražský komorní sbor spolupracoval s řadou prestižních světových orchestrů v čele s Českou filharmonií, Israel Philharmonic Orchestra, Rozhlasovým symfonickým orchestrem Stuttgart, NDR Hamburk a Bamberskými symfoniky. Z dirigentů, s nimiž se soubor setkal na pódiu, lze jmenovat osobnosti jako například Václav Neumann, Jiří Bělohlávek, Gerd Albrecht, Jiří Kout, Vasilij Petrenko, Manfred Honeck, Gianluigi Gelmetti. Za účasti Pražského komorního sboru vznikly četné nahrávky na kompaktní desky pro mezinárodní nahrávací společnosti jako ECM, Orfeo, Discover, Chandos a Ricordi.
V letech 1980–2017 vyučoval Josef Pančík na brněnské JAMU obor Dirigování sboru. Roku 1992 se habilitoval. Vychoval zde celou řadu významných sbormistrů, jako jsou Jaroslav Kyzlink, Pavel Koňárek, Blanka Juhaňáková, Roman Válek a mnoho dalších.
Josef Pančík svou veškerou dosavadní uměleckou tvorbou demonstruje vysoké kvality brněnského hudebního života. Za významnou hudebně tvůrčí, reprodukční a teoretickou činnost při šíření a popularizaci Smetanova díla mu byla v roce 1975 udělena Medaile Bedřicha Smetany od ministerstva kultury. Má významnou zásluhu na popularizaci města Brna v zahraničí. Roku 1998 mu byla udělena Cena města Brna v oboru hudba za celoživotní umělecké dílo a významnou prezentaci české hudební kultury a v roce 2012 získal Senior Prix Nadace Život umělce.
V roce 2016 uspořádalo Národní divadlo Brno jubilejní galakoncert k padesátiletému výročí působení Josefa Pančíka v Janáčkově divadle. Na konci sezony 2016/17 svou činnost v Janáčkově divadle ukončil. Jeho nezaměnitelné sbormistrovské umění zůstalo však zachyceno v bezpočtu nahrávek Československého rozhlasu a renomovaných nahrávacích firem. Celoživotní umělecká činnost Josefa Pančíka představuje skutečnou hodnotovou konstantu zejména pro brněnskou operu, jejíž úroveň a prestiž mimořádným způsobem posiluje.
Diskografie
Diskografie (výběr):
Handl, Jacob-Gallus – Řezníček, Petr. Brněnští madrigalisté (Panton, 1974);
Janáček, Leoš: Osud. Janáčkův operní sbor a orchestr Brno (Supraphon, 1976);
Fibich, Zdeněk: Šárka. Filharmonie Brno, Sbor Státního divadla v Brně (Supraphon, 1979; 1995);
Smetana, Bedřich: Hubička. Sbor Janáčkovy opery v Brně (Supraphon, 1980; 1985; 1994);
Smetana, Bedřich: Dalibor. Filharmonie Brno, Sbor Státního divadla v Brně (Supraphon, 1980);
Dvořák, Antonín: Čert a Káča. Janáčkova opera Brno (Supraphon, 1981);
Brněnští madrigalisté. Brněnští madrigalisté (Panton, 1982);
Novák, Vítězslav; Nikotina: Toman a lesní panna. Brněnští madrigalisté (Supraphon 1985; 1987; 1996);
Neumann, Věroslav: Atlantis. Brněnští madrigalisté (Panton, 1987);
Martinů, Bohuslav: České madrigaly na slova lidové poezie. Brněnští madrigalisté (Panton, 1987);
Eben, Petr: Láska a smrt. Brněnští madrigalisté (Panton, 1987);
Řezníček, Petr: Tráva. Brněnští madrigalisté (Panton, 1987);
Hnilička, Jaromír: Missa Jazz. Orchestr Gustava Broma, Brněnští madrigalisté (Multisonic, 1990);
Janáček, Leoš: Jenůfa. Státní divadlo Brno (Supraphon, 1979; 1993);
Rachmaninoff, Sergei: Verpers. Pražský komorní sbor (KOCH Internacional, Vienna, 1994);
Janáček, Leoš: Opera Highlights. Sbor opery Státního divadla v Brně (Supraphon, 1995);
Janáček, Leoš: Osud. Pražský komorní sbor (Orfeo Int. Music GmbH, 1995);
Dvořák, Antonín: Moravské dvojzpěvy. Pražský komorní sbor (ECM Records, 1996);
Janáček, Leoš: Otčenáš. Pražský komorní sbor (ECM Records, Germany, 1996);
Eben, Petr: Prague Te Deum. Pražský komorní sbor (ECM Records, Germany, 1996);
Martinů, Bohuslav: Tři přání. Brno Janáček opera (Supraphon, 1996; 1997).
LiteraturaDufková, Eugenie: Putování múzy Thálie. 100 let stálého českého divadla v Brně 1884 – 1984 (Brno, 1984).
Puklová, Alexandra: Almanach Národního divadla v Brně 1984–1994 (Brno, 1994).
Klečanská, Jitka: Funkce sbormistra v operním souboru brněnského divadla, sborová praxe (diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2009).
Kohoutková, Anna: Opera Národního divadla Brno po roce 1989 (bakalářská práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2015).
Lejsková, Věra: Jubilující sbormistr (Cantus, 2008, č. 78/3, s. 5–6).
Fuchs, Jiří: Josef Pančík oslavil životní jubileu. (Cantus, 2013, č. 99/4, s. 8–9).
Slimáčková-Michálková, Jana: Josef Pančík o sbormistrovství dříve a dnes (Harmonie, 2008, č. 12, s. 32–33).
www.ndbrno.cz/modules/theaterarchive/?h=person&a=detail&id=330
http://hf.jamu.cz/seznam-pedagogu/staff/pancik.html
www.ceskesbory.cz/03-01-heslo.php?id=230>
www.brno.cz/obcan/vyznamne-osoby-a-vyroci/ceny-mesta-brna/?pg=detail&idosobnosti=28>
www.divadelni-noviny.cz/mudrovani-nejen-nad-divadlem-no-172>
http://operaplus.cz/dnes-jsem-stastny-brnensky-galakoncert-k-pocte-josefa-pancika/>
Ludmila Janásová
Datum poslední změny: 16.11.2018