Charakteristika: Zpěvák, kytarista, hráč na foukací harmoniku a skladatel
Datum narození/zahájení aktivity:15.6.1950
Text
• Diskografie • Literatura •
Němec, Petr, zpěvák, kytarista, hráč na foukací harmoniku a skladatel, narozen 15. 6. 1950, Ostrava.
Vyučený strojní zámečník sedm let navštěvoval výtvarný obor na Lidové škole umění. Sám se naučil hrát na kytaru a zpíval s amatérskými skupinami Komáři a Royal beat. Na výzvu kapelníka Richarda Kovalčíka se 1967 připojil jako kytarista ke skupině Flamingo, ještě dva roky však pracoval ve vítkovických železárnách. Ukázalo se, že v nové orientaci na rhythm-and-blues prospěje souboru více jako zpěvák a 1969, kdy už měl za sebou vystoupení s Flamingem na beatovém festivalu v Praze (zdokumentované živou nahrávkou skladby Cold Sweat od Jamese Browna na supraphonském sampleru 2. čs. beat-festival 68), se stal sólistou vedle Marie Rottrové. Dravost a živelnost tohoto talentu od přírody se doplňovaly s jistotou a zralostí starší partnerky a v duetech Němce s Rottrovou často jiskřilo (singl z roku 1969 Volej známý číslo/Tobogán). Snadný přístup do ostravského rozhlasového nahrávacího studia a odtud na gramofonové desky Supraphonu umožnil Němcovi raketový start na singlech, z nichž některé překročily stotisícový náklad. Jejich hodnotu však zpochybnilo neúměrné, stylově bezbřehé přebírání zahraničních hitů, vesměs otextovaných Vladimírem Čortem: Žlutá dívka (Mellow Yellow), Lásko, lásko (Suddenly You Love Me), Rezatá holka (People Got To Be Free), Hej Jude od Beatles, Jany Jany (Yummy Yummy Yummy), Divoká růže (Sugar Sugar), Michael (Michael And The Slipper Tree). Z původních skladeb, napsaných pro Němce, vešlo ve známost pouze Opatruj svých sedmnáct od Drahoslava Volejníčka a Vladimíra Čorta, jedna ze tří nahrávek (vedle převzatého Otise Reddinga a Stevieho Wondera), jimiž se zpěvák prezentoval na albu Flamingo (1970) a jeho anglické podobě This Is Our Soul (1971). Celé toto pro Němce neobyčejně úspěšné období revokuje v roce 1996 vydané CD Flamingo, které kromě debutového alba (bez instrumentálky Sunny) přineslo i čtyři Němcovy hity se singlů a oba jmenované duety.
Za interpretaci písně Bohuslava Ondráčka a Zdeňka Borovce Hej, nebuď nesvá získali Němec a Rottrová v roce 1971 Cenu diváka na Bratislavské lyře, které se zpěvák opakovaně zúčastnil 1972, 1973, 1976 a 1984. V srpnu 1972 nastoupil na vojenskou službu a přestože působil v Armádním uměleckém souboru, po návratu jen obtížně hledal uplatnění vedle Rottrové, jejíž projev se stále více přizpůsoboval hudbě středního proudu, což platilo i o Flamingu, které od 1973 vystupovalo pod názvem Plameňáci. Z odlišně zaměřeného seskupení vystoupil Němec 1980, i když se s Marií Rottrovou znovu sešel 1992 ve dvou duetech (Ráno jak má být, Úsvit) na jejím albu Chvíli můj, chvíli svůj. Po odchodu z Flaminga se spojil s hudebníky ostravské jazzové formace Alternativa a dohodl se s nimi na novém názvu Drak a změně stylu, který se podřídil vokální trojici Němec, Dana Vrchovská a Vendulka Volná-Chovancová. Tady se začal prosazovat jako skladatel, zajímavé bylo třeba jeho spojení s textařem Jaromírem Nohavicou v písni Maturitní kvádro (SP Supraphonu, 1984). Drak však nepřestál dlouhodobé angažmá v zahraničí a Němec začal vystupovat se skupinou Special zpěvačky Věry Špinarové. Ve spíše nahodilé produkci v tomto období vzbudil pozornost Němcův autorský počin s textařem Pavlem Vrbou Útěk (SP Supraphonu, 1987). V dalším projektu Věry Špinarové Nota bene se ukázala být neslučitelná symbióza Němce s jejím manželem, zpívajícím bubeníkem Vítězslavem Vávrou.
V devadesátých letech se Němec zaměřil na interpretaci hudby širokého stylového okruhu v tanečních podnicích na Kanárských ostrovech, v Karibiku, ve Švýcarsku a jinde. Doprovází ho skupina Dragons, která je v Maspalomas na Kanárských ostrovech uváděna jako Brillant.
Diskografie
Flamingo (Supraphon 1970, pro Sovětský svaz Melodija 1971, rozšířená reedice Bonton 1996).
This Is Our Soul (Supraphon/Artia 1971). Literatura
I. Lexika
EJ (heslo Leo Jehne).
II. Ostatní
Tůma, Jaromír: Ostravské hity (Mladý svět 1970, č. 23, s. 10).
Šajtarová, Květa: Ten ostravský kluk (Melodie 11, 1973, č. 2, s. 50).
red.: Petr Němec (Melodie 14, 1976, č. 6, s. 170).
red.: Petr Němec (Melodie 19, 1981, č. 1, s. 10).
Sehnal, Miroslav: Drak a Vendulka aneb Eva a ESO (Melodie 22, 1984, č. 12, s. 372).
Tůma, Jaromír: "Barva" ostravského soulu (sborník Rhythm & Blues, Praha 1985, s. 231).
Sehnal, Miroslav: Věra Špinarová speciálně se Specialem (Melodie 24, 1986, č. 3, s. 4).
Jaromír Tůma Text
Datum poslední změny: 10.3.2009