Dr. Max
Charakteristika: Pražská rocková skupina
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1979
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1994
Text
• Diskografie • Literatura •
Dr. Max (Batyskaf), pražská rocková skupina, zahájení aktivity 1979, ukončení aktivity 1994.
Vznikla v říjnu 1979 pod původním názvem Batyskaf v rázovité pražské čtvrti Ořechovka a hardrockovým repertoárem se podřizovala požadavkům pořadatelů tanečních zábav. V roce 1980 se při náhodném setkání sblížil její charismatický zpěvák Pavel Holý s bývalým písničkářem Dušanem Hejbalem, který je dnes hlavou starokatolické církve v České republice. Dohodli se na společné tvorbě s tím, že výlučné Hejbalovy texty budou zhudebněny kolektivně celou skupinou. Její další směřování ovlivnil bubeník s řeckou krví Jane Jaros, který se orientoval v reggae a moderních trendech rockové hudby. Nastoupil 1982, kdy se Dr. Max umístil jako druhý na pražském Beatsalonu. Ke zhutnění soundu kapely přispělo 1984 její rozšíření o klávesy a druhou kytaru. Po dvou singlech u Pantonu, z nichž Co ty jsi zač (1984) se stal kultovním hitem a Salto mortale vyhrálo cenu odborné poroty na Rockovém maratónu 1984 v Praze (předvoji následných Rockfestů), se Dr. Max 1986 profesionalizoval a nahrál debutové album Vaše tělo... uletělo v sestavě Pavel Holý (zpěv, casio), Roman Holý (klávesy, není v příbuzenském vztahu s Pavlem Holým), Taras Prodanec (kytara), Daniel Šustr (kytara, později ho nahradil Petr Huml), Josef Vízek (basová kytara), Jane Jaros (bicí, perkuse). Vedle zpěvákova emocionálního výrazu nabídlo osobité, někdy až folklórně zdobené instrumentální vyhrávky v písních jako Zahradní slavnost, Rád tě vidím, To ty přece nejsi a Tvoje tělo... uletělo. V anketě posluchačů rozhlasového pořadu Větrník bylo hodnoceno jako pátá nejlepší domácí rocková deska sezóny 1986 a vzbudilo zájem Michaela Kocába, který skupinu přizval jako předkapelu pro koncerty svého Výběru.
Když se Jaros skupině vzdálil zprvu na vojenskou službu a poté do Řecka, země jeho předků (u bicích ho postupně nahradili Daniel Čámský, Michal Hejna j. h., Martin Procházka a znovu Daniel Čámský), skupina se přiklonila k „dospělému“ mišíkovsky–prokopskému rocku na LP Plastické můry, ačkoliv Roman Holý se ji snažil přeorientovat pro černé funky. Tyto tendence vedly 1989 k jeho odchodu (zastoupil ho Aram Delan a když bylo nutné vystřídat také Vízka, chopil se Delam baskytary a ke klávesovým nástrojům přišel Pavel Macar). 17. 2. 1990 Dr. Max uvedl před třiceti tisíci diváky na Václavském náměstí v Praze vlastní úpravu Svatováclavského chorálu a novou skladbu Boží přátelé (obě vyšly na skoro nedostupném singlu u firmy Edit). Hejbal v této souvislosti zauvažoval o napsání rockové mše, kterou by Dr. Max zhudebnil a nahrál, ale skupina už spěla ke svému rozchodu. 24. 4. 1990 ještě oslavila 10. výročí svého vzniku koncertem ve Velkém sále pražské Lucerny a slavnostně zde pokřtila Plastické můry.
20. 1. 1993 se Pavel Holý pokusil vzkřísit skupinu a na vystoupení v pražském klubu Bunkr a upozornil na její třetí album Jen blbni, které připravil k vydání na vlastní značce Bengal Records. V té době však už Roman Holý vedl skupinu J.A.R. a Dan Šustr Tichou dohodu, Delan hrál s Window, Huml s Red Nails a nejdále – v Londýně – působil Jaros, než ho firma BMG poslala zpátky do Prahy ve funkci ředitele své české a slovenské pobočky. V roce 1994 proto Pävel Holý rozhodl, že nepřipustí „přežívání“ značky Dr. Max a přiznal její definitivní zánik.
Diskografie
Vaše tělo... uletělo (Panton 1986);
Plastické můry (Panton 1989);
Best Of Dr. Max (výběr, Panton 1992);
Jen blbni... (Bengal Records/Panton 1993);
Remix 2000 (Popron Music). Literatura
I. Lexika
EJ.
II. Ostatní
Tůma, Jaromír: Dr. Max léčí rytmem (Mladý svět 1984, č. 42, s. 22).
Tůma, Jaromír: Dr. Max, album a mráz (Mladý svět 1986, č. 21, s. 31).
Tůma, Jaromír: Dr. Max plný dojmů (Mladý svět 1988, č. 18, s. 31).
Tůma, Jaromír: Rocková atestace Dr. Maxe (Mladý svět 1989, č. 42, s. 31).
Rössler, Ivan: Nejen Plastické můry Dr. Maxe (Melodie 1990, č. 4, s. 112).
Špulák, Jaroslav: Trojan, jeho Lenin, bigbít a mše (Rock & Pop 1990, č. 10, s. 14).
Hartman, Ivan: Tenkrát na Ořechovce (Rock & Pop 1993, č. 10, s. 18).
Jaromír Tůma Datum poslední změny: 17.9.2003