Český hudební slovník osob a institucí

Suchý, Ondřej

Suchý, Ondřej, textař, scenárista, moderátor, výtvarník, narozen 16. 9. 1945, Praha.

V patnácti letech doprovázel na basovou kytaru zpěváka Mickeyho Volka ve skupině Crazy Boys, psaní mu však bylo bližší než hraní, navíc v sobě objevil výtvarné vlohy, a tak se začal zabývat novinářskou prací s orientací na karikaturu a humor, ale i tvorbou písňových textů. Jeden z prvních, Courat se lesem, nazpíval v roce 1964 ještě před svým příchodem do Prahy v plzeňském rozhlasovém studiu Waldemar Matuška.

Aranžér a reklamní výtvarník, redaktor Československé televize a poté na dlouhá léta veřejnoprávního rozhlasu, editor časopisů pro mladé a deníkových příloh, autor kreslených vtipů a příležitostný zpěvák se snažil jít vlastní cestou a nevyužívat vlivu svého renomovaného staršího bratra Jiřího Suchého. Od spolupráce se skladateli Jaromírem Klempířem, Michaelem Kocábem, Ivanem Mládkem a Pavlem Větrovcem, jakož i interprety Jitkou Molavcovou, Hanou Hegerovou, Karlem Černochem, Marthou a Tenou Elefteriadu a skupinou Beatings v 70. letech se v následující dekádě přenesl zpět do 30. let, do „zlatých časů" Barrandova. Oslovil vynikající herce starší generace a hovořil s nimi v televizních a rozhlasových pořadech, jako je dodnes reprizovaná Kavárnička dříve narozených, Studio Červená sedma, Kabarety veselé Prahy, Dům plný písniček, Padesátník a dětem určený Malý televizní kabaret. Pro některé z nich (mj. Josefa Dvořáka, Ivu Janžurovou, Dádu Patrasovou, dvojici Oldřich Kaiser - Jiří Lábus, Janu Hlaváčovou, Luďka Munzara, Viktora Preisse, Janu Paulovou) psal písničky kupletového anebo šansonového stylu a obohatil jejich herecký rejstřík o zpěv. Na některých pořadech s ním spolupracovala jeho manželka Johana Suchá. Mnohé poznatky ze svých setkání a bádání soustředil ve čtivých memoárech. Celkově stvořil na 500 písňových textů a počtem vydaných publikací se blíží ke třicítce. Zejména za rozhlasové relace byl několikrát oceněn a v roce 1998 převzal Zlatou desku Supraphonu za výběr a sestavu alba filmových písniček Rozvíjej se poupátko.

Díky porevolučnímu uvolnění a moderním formám komunikace si mohl dovolit opustit Prahu a zůstat přitom v kontaktu s rozhlasovými posluchači. V chalupě v Šemánovicích-Březince na Kokořínsku instaloval v prostředí venkovské hospody s názvem Nostalgická myš památeční semaforské a barrandovské rekvizity a počínaje rokem 1997 odtud moderoval cyklický pořad Nostalgické muzeum zábavy, uvolněné povídání s osobnostmi uměleckého světa, které přijaly Ondřejovo pozvání na „kraj světa". Změna ve vlastnických poměrech si po několika letech vyžádala hledání nového vysílacího prostoru, pořad však nadále běží v pravidelném čase na stanici Český rozhlas 2 – Praha. Česká televize (kanál ČT 1) rovněž odvysílala záznam koncertu z mezinárodního festivalu písní Bulata Okudžavy, který se konal v listopadu roku 2005 v Městském divadle Brno. Ondřej Suchý zde vystoupil po boku Jaromíra Nohavici, Hany a Petra Ulrychových a dalších umělců.