George & Beatovens
(George and Beatovens; G & B; G + B)
Charakteristika: Pražská rocková skupina
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1963
Text
• Diskografie • Literatura •
George & Beatovens (též George and Beatovens, G & B, G + B), pražská rocková skupina, jejíž činnost byla spojena především s osobností zpěváka a skladatele Petra Nováka.
Ačkoli se zdálo, že skupina bude mít jepičí život, po mnoha peripetiích existuje dodnes. Původně se jednalo o kvarteto, které se 1963 z ryzího fandovství pojmenovalo Beatles a kopírovalo „liverpoolské“ obsazení: vedoucí kytara (Michal Burian), doprovodná kytara (Petr Novák), basová kytara (Karel Sluka) a bicí (Jiří Jirásek). Když se název ukázal být neudržitelným, byl nahrazen na svou dobu kontroverzním George and Beatovens (podle přezdívky třináctiletého bubeníka). V srpnu 1965 narukovali Burian a Sluka na vojnu a Petr Novák, talentovaný zpěvák a autor písní, se profesionalizoval ve skupině Flamengo. Přesto znala George and Beatovens téměř celá republika. Zasloužil se o to dramaturg a moderátor rozhlasové hitparády Houpačka Jiří Černý, který bez předsudků vyslechl trojici amatérských nahrávek, které skupina pořídila, a jednu z nich – Já budu chodit po špičkách – zařadil do vysílání.
Když se 1967 Novákova pozice ve Flamengu zkomplikovala, rozhodl se pro vlastní skupinu a protože byl k dispozici Jiří Jirásek, vrátili se k názvu George and Beatovens. První singl s písněmi Petra Nováka a Ivo Plicky Pokoj č. 26 a Lež bláznivého básníka a EP s hitem Klaunova zpověď nahrála 1968 sestava Petr Novák (vokál), Zdeněk Juračka (kytara), Miroslav Helcl (varhany), Jiří Čížek (basová kytara) a Jiří Jirásek (bicí). Za kuriozitu lze považovat, že se skupinou jel do Finska jako záskok za Juračku Vladimír Mišík a dokonce s ní nahrál singl pro finskou firmu Sonet. Ještě v témže roce zaujal nastálo místo kytaristy Miroslav Dudáček a posilou byla i výměna Helcla za klávesistu a saxofonistu Jana Farmera Obermayera, který hledal nové zázemí po rozvolnění skupiny Matadors; oba se prosazovali rovněž autorsky. Ačkoliv George & Beatovens takřka zahltili trh triptychem LP Kolotoč svět (1970), Modlitba za lásku (1970) a Ve jménu lásky (1971), v kapele nevládla pohoda a její protagonista dospěl k závěru, že jeho zpola introvertní, zpola dramatický zpěv není doprovodem dostatečně a ukázněně respektován. Ačkoliv Novák prohlašoval, že nikdy nepropustil hudebníka, učinil 1972 učinil radikální krok a stal se sólistou divadla Semafor.
Pojem George & Beatovens oživil Novák 1979, to ovšem už s ním byli jiní hráči a také vládly jiné poměry. Úřady, které zakazovaly anglické názvy skupin, se spokojily se zkratkou G + B, popř. G & B. Ve skupině s proměnlivým obsazením hráli důležitou roli její leadeři, krátce basový kytarista Oldřich Wajsar a podstatně déle Ladislav Klein, bývalý doprovodný kytarista Olympiku, který se přeorientoval na klávesové nástroje. Ještě podstatnější se ukázal být na počátku 80. let příchod kytaristy Stanislava Staňka a nedlouho nato basového kytaristy Karla Nováka. Po boku Petra Nováka vytrvali až do jeho předčasné smrti 19. 8. 1997 a náleží i do současné sestavy. Podíleli se tudíž na Petrově posledním CD Dávné sliby z roku 1996, kde bubnoval Martin Rychta (a jako host též David Koller) a na klávesové nástroje a elektrické violoncello hrál Michal Pavlík. Ten také album aranžoval (společně se Staňkem) a vyprodukoval pro své vydavatelství G & B Music, ačkoliv distribuce se chopila firma Monitor EMI. S Petrem Novákem v té době pravidelně vystupoval rovněž zpěvák Karel Kahovec a přestože je Pavlík vytížen ve skupině Čechomor, na nepravidelných koncertech s Kahovcem (a někdy též se zpěvákem Ivanem Hajnišem) udržuje značku G & B při životě.
Diskografie
S výjimkou alba Kráska a zvíře je totožná s diskografií Petra Nováka.
Ahoj, tvůj Petr – Vzpomínka na Petra Nováka (G & B Music 1997).
Literatura
I. Lexika
EJ.
II. Ostatní
Takřka ve všech článcích o Petru Novákovi se objevily zmínky o jeho kapele.
Balák, Miroslav: Ve jménu lásky. Story Petra Nováka a George and Beatovens (Melodie 1991, č. 11, s. 22).
Bošnakov, Petr: George & Beatovens (Melodie 1995, č. 6, s. 26).
Opekar, Aleš: George & Beatovens, část první (Rock & Pop 1997, č. 11, s. 64).
Opekar, Aleš: George & Beatovens, část druhá (Rock & Pop 1997, č. 12, s. 64).
Jaromír Tůma
Datum poslední změny: 13.7.2003