Český hudební slovník osob a institucí

Beethovenův Hradec

Beethovenův Hradec, hudební festival a interpretační soutěž, zahájení činnosti 1960, Hradec nad Moravicí.

Kulturní akce připomínající dva pobyty Ludwiga van Beethovena na letním sídle knížat Lichnovských (v letech 1806 a 1811) začaly být na zámku Hradci nad Moravicí organizovány již od počátku 50. let. Ke vzniku skutečného hudebního festivalu s promyšlenou dramaturgií však došlo až v roce 1960. Jako součást Hradeckého léta se k 190. výročí narození skladatele konaly tzv. Beethovenovy dny. Díky Bohuslavu Valuškovi, který byl vedoucím zámeckého osvětového střediska, byla instalována výstava Beethoven u nás a uskutečnilo se několik koncertů a přednáška Cyrila Vymetala. Zásadní význam pro další dění pak mělo svolání konference hudebních vědců. Z diskusí během dvoudenního setkání vzešel požadavek na ustavení odborné komise, která by zkoumala Beethovenovy vztahy k českým zemím a Slovensku a dále se přítomní zabývali možností pořádat každoroční festival propojený se soutěží začínajících hudebníků. Na svém dalším jednání komise navrhla pětiletý soutěžní cyklus střídající obory skladba, klavír, housle, violoncello a komorní hra.

O rok později měl festival, tentokrát již s oficiálním názvem Beethovenův Hradec, skutečně reprezentativní podobu, uskutečnila se i plánovaná soutěž v oboru skladba, nebyla však příliš úspěšná a pořadatelé se k tomuto oboru již nevrátili. Značný společenský ohlas měl i následující festival, v jehož rámci došlo 12. května 1962 k oficiálnímu vyhlášení prvního ročníku soutěže pro studenty konzervatoří v oboru klavír. U jejího zrodu stáli a postupně přibývali členové Beethovenovy společnosti, hudební vědci a pedagogové, zejména Karel Boženek, který v roce 1963 vystřídal ve funkci tajemníka Miroslava Maluru, dále Ivan Měrka, Ján Pragant, František Rauch, Ivo Stolařík, Jaroslav Vanický a Jan Vratislavský. Soutěž o cenu Beethovenova Hradce však dnešní mezinárodní dění připomínala pouze vzdáleně, první výběrová kola se odehrávala již dříve na jednotlivých konzervatořích. Přípravu soutěžního finále zajistilo Slezské kulturní středisko s Beethovenovou společností v Československu a ostravskou konzervatoří. Vyhlášení výsledků a následný koncert se konal v neděli 2. prosince 1962 v renesanční síni Bílého zámku.

V roce1963 se soutěžním oborem stal opět klavír a soutěž O cenu Beethovenova Hradce měla takovou odezvu, že při koncertě vítězů kapacitně nestačil zámecký sál, a tak se další ročníky přestěhovaly do Velké dvorany Červeného zámku. Jako hosté se festivalu zúčastnili i studenti z Polska a Maďarska. Následujícího roku soutěžili houslisté, další rok se pořadatelé vrátili opět ke klavíru, následovalo violoncello, v roce 1967 klavírní trio a smyčcové kvarteto. Tyto obory se víceméně pravidelně střídaly i v dalších letech. Soutěžní podmínky se prozatím vztahovaly pouze na posluchače konzervatoří, počet soutěžních kol nebyl ještě pevně stanoven, stejně jako termín soutěže. Celé první desetiletí Beethovenova společnost pořádala muzikologické konference, z nichž každoročně vydávala sborníky Československá beethoveniána.

K zásadní úpravě soutěžních podmínek došlo během roku 1970. Místo dvou či tří kategorií podle ročníku studia na konzervatoři byly stanoveny tři kategorie podle věku soutěžících, přičemž 3. kategorie byla určena  mladým interpretům až do 30 let (u soutěže smyčcových kvartet byl rozhodující věkový součet do 100 let). Přihlášku tak mohli podat i studenti z dalších typů škol od lidových škol umění až po akademie, zváni byli i studenti z Polska. Také festivalová dramaturgie tohoto ročníku byla velkorysá, protože Hradec a Opava se staly centrem celostátních oslav 200. výročí Beethovenova narození a místem mezinárodního muzikologického kongresu. Další festivalové dění poznamenal v lednu 1972 požár Červeného zámku s koncertním sálem. Nouzové prostory nabídl Vojenský klub v Opavě, do rekonstruovaných prostor se soutěžící mohli vrátit až v roce 1976. Z iniciativy ministerstva kultury se v roce 1975 do festivalu vklínila soutěž v oboru cembalo a viola. Interpretační soutěže bezpochyby obohatily český hudební život, ovšem dosavadní cyklus Beethovenova Hradce tím byl rozšířen na čtyřletý, což nevyhovovalo pedagogům konzervatoří. Z tohoto důvodu byly v roce 1983 na zkoušku spojeny oba projekty – cembalo a viola v rámci ministerské interpretační soutěže spolu s klavírní „Beethovenkou“. Poslední interpretační soutěž ministerstva kultury pro sólové pěvce proběhla v říjnu roku 1988 jako připomínka 110. výročí narození Emy Destinnové.

Zatímco klavírních soutěží vznikla v naší zemi celá řada, pro studenty smyčcových nástrojů (zejména violisty) byla donedávna hradecká soutěž téměř ojedinělou příležitostí pro vzájemnou konfrontaci. Záměrem pořadatelů bylo i to, aby si studenti měli možnost vyzkoušet náročné podmínky mezinárodních soutěží, např. Pražského jara. Scénář Celostátní hudební soutěže O cenu Beethovenova Hradce se proto až do začátku 90. let počtem kol, kategorií a oborů téměř neměnil. První soutěžní kolo bylo anonymní s povinnými skladbami z díla Ludwiga van Beethovena ve všech oborech a kategoriích. Od roku 1973 pak finální kolo třetí kategorie klavírní a houslové soutěže vrcholilo Beethovenovým koncertem při slavnostním závěrečném koncertě za doprovodu Janáčkovy filharmonie Ostrava. Pořadatelé soutěže zároveň podporovali uvádění kompozic soudobých českých a slovenských skladatelů.

Změna politického systému se postupně dotkla i hudebního dění na Hradci. Během 29. ročníku soutěže došlo k obnovení činnosti Beethovenovy společnosti, v jejímž čele stáli Rudolf Pečman, Ivan Měrka a Miroslav Malura. Po náhlém úmrtí Miroslava Malury v roce 2000 Beethovenova společnost již další činnost nevyvíjela. Nastavení soutěžních podmínek se ujal nově sestavený přípravný výbor. Tvořili jej členové Společnosti koncertních umělců a pedagogové vznikající Ostravské univerzity klavírista Rudolf Bernatík, violoncellista Jan Hališka, houslista Vítězslav Kuzník a violista Pavel Vítek. K podstatným změnám v soutěžní strategii patřilo, že počínaje rokem 1992 byly vypisovány jen dvě věkové kategorie (do 19 a 30 let), protože třetí, původně určená studentům vysokých škol, měla stabilně malou účast. Nic již nebránilo tomu, aby se soutěže mohli zúčastnit i studenti ze vzdálenějších zemí. Také proto přestali organizátoři používat v názvu soutěže slovní spojení „o cenu“ a vrátili se k původnímu názvu festivalu, ke stručnějšímu a pro překlad do angličtiny přijatelnějšímu jménu Beethovenův Hradec. Na přání pořadatele vystřídal Ivana Měrku v roli tajemníka poroty v roce 1994 Petr Hanousek, který pak soutěž organizoval až do roku 2014.

Další vývojový zlom odstartovala reforma státní správy – vznik krajských a rušení okresních úřadů. Dosavadní vyhlašovatel soutěže (Správa zámku Hradce nad Moravicí a Raduně) byl v roce 2002 převeden pod Státní památkový ústav a tím zbaven možnosti pořádat kulturní akce. To postavilo organizátory festivalu před úkol zajistit nové finanční zázemí. O pomoc byla písemně požádána Rada Moravskoslezského kraje, která od roku 2002 přislíbila poskytnout účelovou dotaci novému pořadateli, jímž se stalo ostravské Sdružení pro umění a výchovu Talent. Částečně tak byly pokryty náklady, které před svým zrušením kompletně nesl Okresní úřad v Opavě. Moravskoslezský kraj začal dotovat Beethovenův Hradec přímo z rozpočtu jako jednu z nejprestižnějších kulturních akcí ve Slezsku. Soutěž by přesto nemohla existovat bez pomoci dalších podporovatelů a sponzorů. Díky grantovým žádostem podávaných sdružením Talent ji pravidelně dotovalo Ministerstvo kultury České republiky a střídavě několik hudebních nadací. Podpůrnou roli sehrály různé instituce v regionu, např. Matice slezská, Městský úřad v Hradci nad Moravicí nebo Statutární město Opava.

Od roku 2008 pořadatel upustil od dělení soutěžních podmínek do věkových kategorií, došlo ke sjednocení repertoáru ve třech kolech soutěže pro všechny nástroje bez stanovení povinných skladeb a taktéž byly zřetelně navýšeny finanční ceny pro vítěze. Za formulaci soutěžních podmínek přestal zodpovídat přípravný výbor, protože repertoár mohli samostatně formulovat oslovení předsedové porot, kteří rovněž dostali kompetenci k navržení ostatních kolegů do pětičlenného porotního týmu. Vzhledem k tomu, že se upustilo od vypsání soutěže pro kvarteta a tria, mohly se čtyři interpretační obory po dvojicích každé dva roky střídat – klavír s houslemi a viola s violoncellem. Z finančních důvodů se v roce 2011 uskutečnila jen soutěž pro obor klavír, ze stejného důvodu se pořadatelé k modelu dvou oborů již nevrátili. Po ukončení činnosti sdružení Talent převzala pořadatelské povinnosti počínaje 52. ročníkem v roce 2014 Matice slezská z Opavy, organizátorem dalších ročníků se stal laureát soutěže, klavírista Jakub Hypš.