Český hudební slovník osob a institucí

Svátky písní Olomouc

Svátky písní Olomouc, festival a soutěž sborového zpěvu, zahájení činnosti 1972, Olomouc.

A. Svátky písní jako nesoutěžní přehlídka dětských pěveckých sborů (1972–90) 

B. Mezinárodní soutěž pěveckých sborů všech kategorií Mundi Cantat (od roku 1991)

A. Svátky písní jako nesoutěžní přehlídka dětských pěveckých sborů (1972–90)

Z podnětu sbormistrů Olomouckého dětského sboru (ten působil od roku 1967 pod hlavičkou Okresního domu pionýrů a mládeže) Karla a Jiřího Klimešových vznikl v Olomouci v roce 1972 původně nesoutěžní Olomoucký festival dětských pěveckých sborů přejmenovaný v roce 1976 na Svátky písní Olomouc. Na tomto festivalu se ve třech pásmech (zlatém, stříbrném a bronzovém) představovaly vedle špičkových pěveckých dětských těles i sbory působící na běžných základních školách. Pořadatelé si totiž vytkli za cíl, aby se toto hanácké město stalo místem, na němž by se setkávali sbormistři, skladatelé, textaři, hudební pedagogové, kritici, novináři a všichni přátelé dětského sborového zpěvu s mladými i nejmenšími zpěváčky, a ti také sami mezi sebou. Organizačně festival zaštítil vedle zřizovatele Olomouckého dětského sboru zdejšího Domu pionýrů a mládeže také Park kultury a oddechu v Olomouci.

První ročník festivalu se konal ve dnech 18.–21. října 1972, kdy se sjely do tohoto města téměř dvě desítky českých dětských sborových těles různých úrovní (od sborů ze základních škol až po špičková výběrová tělesa) a uskutečnily se v rámci festivalu také dva odborné semináře, které vedli sbormistr Václav Ptáček a skladatel Petr Eben (vznikla tak tradice seminářů trvající dalších téměř dvacet let). Hostitelským tělesem byla (a v dalších ročnících pak i organizační zázemí poskytla) jednotlivá oddělení Olomouckého dětského sboru v čele s koncertním tělesem Campanella. Od druhého ročníku festivalu už do Olomouce přijížděly sbory ze zahraničí – nejprve ze zemí tzv. socialistického tábora (z NDR, Maďarska, Polska, Rumunska, SSSR, Bulharska, v 80. letech i z Jugoslávie, Finska a dalších států, dokonce v roce 1990 na prvním porevolučním festivalu Svátky písní byla dvacítka dětí z izraelského sboru Ankor z Jeruzaléma.

Z našich předních těles nemohly v Olomouci chybět pražské sbory Bambini di Praga (se sbormistry oběma Bohumily a Blankou Kulínských), Kühnův dětský sbor (Jiří Chvála), Radost (s manžely Součkovými), brněnská Kantiléna (Ivan Sedláček), liberecký Severáček (Milan a Jiřina Uherkovi), královéhradecké sbory Jitro a Boni Pueri (Jiří Skopal), Šumperský dětský sbor (Tomáš Motýl), Permoník z Karviné (Eva Šeinerová) a samozřejmě domácí Campanella (Jiří Klimeš). Pravidelnými hosty na Svátcích písní byli čeští skladatelé, jejichž skladby byly na festivalu prováděny mnohými dětskými sbory, jako např. Jan Hanuš, Petr Eben, Ilja Hurník, Věroslav Neumann, Miroslav Raichl, Václav Felix, ale i Evžen Zámečník, Klement Slavický, Jan Slimáček, Jan Seidel a Jiří Pauer; festival také několikrát navštívil estonský skladatel Veljo Tormis. V roce 1976 byla na festivalu provedena Moravskou filharmonií a spojenými dětskými sbory kantáta O jitru, jaru a míru za osobního řízení jejího skladatele Dmitrije Kabalevského. Toto provedení bylo zachyceno na festivalové gramofonové desce firmy Panton, stejně jako výkony těch nejlepších dětských sborů. Mnohá festivalová vystoupení malých zpěváčků v olomouckých koncertních síních byla nahrávána Československým rozhlasem a některé koncerty přenášela i Československá televize.

Výraznou pomoc při přípravě a pak v průběhu jednotlivých ročníků olomouckého festivalu v letech 1972–90 poskytli členové kateder hudební vědy a výchovy Pedagogické i Filozofické fakulty Univerzity Palackého, jako např. Vladimír Hudec, Pavel Klapil, Pavel Čotek, Jan Vičar, Alena Burešová a další. Aktivně totiž pracovali ve festivalových komisích, výborech, programových radách apod. Dění na festivalu reflektoval pravidelně Františkem Kobzou vydávaný bulletin Štafeta, významná byla i činnost Informačního centra dětského sborového zpěvu při Parku kultury a oddechu Olomouc, které vydávalo jednak hudebniny – partitury vítězných sborových děl ze skladatelských soutěží a další dětské sbory uváděné na festivalu, jednak Bulletiny (např. v Bulletinu č. 6 z roku 1985 byla publikována Výběrová bibliografie k oblasti teorie sborové praxe). Z mezinárodních teoretických seminářů, které se konaly v rámci festivalu, se vydaly v redakci Pavla Klapila čtyři sborníky: Dětský sborový zpěv v systému hudební výchovy (1980), Teoretické problémy dětské sborové intonace (1982), Dětský sborový zpěv jako součást národní kultury (1984) a Lidová píseň a dětský sborový zpěv (1986).

Věhlas festivalu vzrostl uspořádáním dvou soutěží Iuventus mundi cantat. V roce 1987 v této mezinárodní soutěži dětských sborů zvítězil lipský Gewandhaus Kinderchor vedený sbormistrem Ekkehardem Schreiberem a v roce 1989 si odvezl první cenu vynikající estonský sbor Kurekell s Lennartem Jôelou. Tato soutěž dětských sborů konaná v rámci festivalu Svátky písní v jeho „sudých“ ročnících (16. a 18.) na konci 80. let 20. stol. byla koncipována jako bienále; pak se však v 90. letech proměnila v každoroční soutěž pěveckých sborů všech věkových, druhových i žánrových kategorií.

B. Mezinárodní soutěž pěveckých sborů všech kategorií Mundi Cantat (od roku 1991)

Na začátku 90. let se Svátky písní transformovaly v soutěžní festival sborů všech kategorií Mundi Cantat. Festival však měl v té době velké finanční a organizační potíže (dokonce v roce 1994 se vůbec neuskutečnil). Instituce, které se dříve spolupodílely na organizaci a finančním zabezpečení Svátků písní v té době, buď končily svou činnost (např. olomoucký Park kultury a oddechu i Informační centrum dětského sborového zpěvu, ustaly dotace z Ministerstva kultury), nebo se transformovaly způsobem, jenž neumožňoval pořádání festivalu (např. zánik pionýrské organizace vyřadil olomoucký Dům dětí a mládeže z okruhu organizátorů a podporovatelů festivalu, stejně tak dopadly i nástupnická organizace po Svazu českých skladatelů a koncertních umělců – Asociace hudebních umělců a vědců či Nadace Český hudební fond).

Prezidentem festivalu, který v 90. letech organizovalo občanské sdružení Svátky písní, se stal Jiří Klimeš, hlavní sbormistr a umělecký vedoucí olomouckého koncertního sboru Campanella. Tento organizačně a manažersky velmi schopný umělec a pedagog se dobře zorientoval v nových podmínkách a dřívější zaměření festivalu na dětský sborový zpěv změnil na mezinárodní soutěž pěveckých sborů Mundi Cantat otevřenou všem kategoriím pěveckých ansámblů. Jiří Klimeš také při svém výběrovém sboru Campanella zřídil a pak provozoval soukromou základní uměleckou školu stejného jména, jež však s festivalem nebyla příliš spojena. Olomoucký dětský sbor pak Klimeš v poslední třetině 90. let zprivatizoval; založil společnost s ručením omezeným Festa musicale (později tzv. zapsaný spolek) a ta dále pořádala každým rokem Svátky písní, v jejichž rámci probíhala soutěž dětských, mládežnických, ženských, mužských i smíšených sborů v různých žánrových a jiných kategoriích nazvaná Mundi Cantat. Obklopen týmem profesionálních spolupracovníků (např. Petrem Hrbáčkem, Ivetou Hlubinkovou a dalšími) dále rozvíjel tradici festivalu, která se stále rozšiřovala. Festa musicale např. v Olomouci pořádala od roku 2003 velikonoční festival duchovní a církevní hudby Musica religiosa a později (od 2012) festival vánoční hudby Natale Festa Chorale. Koncertní agentura také expandovala do ciziny. Jiří Klimeš v jejím čele se totiž uplatnil jako dobrý podnikatel a pořadatel mezinárodních soutěží pěveckých sborů i mimo území České republiky. Podle modelu Svátků písní a jejich soutěže Mundi Cantat vytvořil postupně mezinárodní síť soutěžních festivalů o „velkou cenu“, jimiž postupně byly Festa choralis, Bratislava, Slovensko (od roku 2006); Světový festival pěveckých sborů, St. Peterburg, Rusko (od roku 2007); Grand Prix, Pattaya, Thajsko (od roku 2008); Pampa Canta, Tandil, Argentina (od roku 2009); Mediterranean Choral Festival, Ceuta, Gibraltar (od roku 2012); Guam Pacific Choral, Festival Hagátňa, Guam (od roku 2013). Tyto výjimečné mezinárodní aktivity agentury Festa musicale naopak přiváděly na soutěžní festival do Olomouce špičkové zahraniční sbory (např. v roce 2002 smíšený sbor University of Santo Tomas Singers z Manily [Filipíny], který byl všeobecně považován za jeden z nejlepších sborů na světě, nebo litevský chlapecký sbor Dagilélis Šiauliai [absolutní vítěz olomoucké soutěže v roce 2006] dále Coralia de Puerto Rico z Portorica [absolutní vítěz roku 2008] nebo singapurský Hwa Chong Choir [2010] či další filipínský sbor z Manily De La Salle University Chorale [2013]).

V posledních ročnících Svátků písní (velmi podporovanými četnými sponzory a donátory i granty Ministerstva kultury, Olomouckého kraje i Magistrátu města Olomouce) zde vystupovalo přes dvě stovky sborů téměř z třiceti zemí, jako jsou např. Bulharsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Island, Jižní Korea, Kazachstán, Kostarika, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malajsie, Německo, Polsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Thajsko, Turecko, Ukrajina a Česká republika. Ovšem za celou dobu trvání olomouckých Svátků písní od roku 1972 zde vystupovalo přes dva tisíce sborových těles z celé Evropy, Dálného východu, Jižní a Střední Ameriky a špičkové sbory české i naše školní dětské ansámbly (mimo jiné i z nedalekého okolí Olomouce).

V rámci Festa musicale bylo zřízeno i internetové nakladatelství Edizione Festa Olomouc, zaměřené na vydávání sborové literatury. Od roku 2014 je ředitelem celé společnosti včetně festivalu, který brzy vstoupí do svého 50. ročníku, syn zakladatele Svátků písní Jiřího Klimeše, sbormistr, dirigent a absolvent Janáčkovy akademie múzických umění, Marek Klimeš.