Český hudební slovník osob a institucí

Procházka, Jaroslav Karel

Procházka, Jaroslav Karel,hudební spisovatel, publicista, redaktor a organizátor, narozen 19. 2. 1918, Místek, zemřel 2. 11. 1992, Praha.
 
Syn místeckého vlastivědného pracovníka Karla P. (po němž užíval někdy i druhé křestní jméno) získal hudební školení u svého strýce Gustava Homoly, Janáčkova žáka, který působil na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století v Místku jako regenschori. Procházka studoval na reálném gymnáziu v Místku a Českém Těšíně (do roku 1934), poté na obchodní akademii ve Zlíně, kde maturoval 1938. Za německé okupace byl tiskovým referentem v Divadle E. F. Buriana v Praze a šéfem tiskového odboru pražského Národního divadla. Po válce absolvoval Vysokou školu hospodářských věd v Praze (1948). Při vysokoškolských studiích vykonával i práci tajemníka Velké opery 5. května a tiskového referenta Gramofonových závodů, poté byl tiskovým a propagačním pracovníkem Divadla S. K. Neumanna v Praze-Libni. V šedesátých a sedmdesátých letech působil jako tiskový referent Národního divadla, České filharmonie, Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a konečně pak pracoval jako odborný pracovník Supraphonu (založil a vedl redakci časopisu G 65, pozdější Gramorevue a ještě v době činnosti v Gramofonových závodech se spolupodílel na budování pražského Divadla hudby). Z jeho podnětu vznikly 1948 ve Frýdku-Místku a na Hukvaldech hudební festival Janáčkovo hudební Lašsko a 1959 v Mariánských Lázních Československá společnost F. Chopina.
 
Po celou dobu své aktivní činnosti psal bystré hudební a divadelní kritiky a publikoval několik stovek drobných studií a článků do denního ústředního i regionálního tisku, textů na obaly gramofonových alb i do programových brožur festivalů, sestavil redigoval a vydal desítky samostatných sborníků a publikaci zvl. o Leoši Janáčkovi, Petru Bezručovi, Janu Kajetánu Tylovi, Frédéricu Chopinovi, Václavu Talichovi, Franzi Kafkovi, Jiřím Pauerovi i o česko-polských a česko-ruských vztazích v hudbě a podobně. Ačkoliv jeho pracovní kariéra byla úzce spjata s Prahou, po celý svůj život velmi ovlivňoval hudební a divadelní dění ve svém rodném kraji (např. po válce sem organizoval zájezdy České filharmonie, výrazně ovlivnil podobu Janáčkova hudebního Lašska, zabýval se historií ostravského divadla, účastnil se ostravských Janáčkian apod.). Od poloviny osmdesátých let – stižen mozkovou mrtvicí – žil v ústraní ve svém pražském bytě.