Šediva, Josef 2)
Charakteristika: Výrobce žesťových nástrojů
Text
• Literatura •
Šediva, Josef 2), výrobce žesťových nástrojů, narozen 1853, Semily, zemřel 30. 11. 1915, Oděsa.
V letech 1866–69 se vyučil u svého otce v Semilech. Je pravděpodobné, že nějaký čas po vyučení pracoval jako tovaryš v Hradci Králové u Václava Františka Červeného. Vrátil se do Semil a do roku 1877 pracoval u svého otce. Po roce 1877 odešel do Ruska, kde se stal společníkem firmy na výrobu žesťových nástrojů „Krunčak i Šediva“ v Oděse. Na Všeruské uměleckoprůmyslové výstavě v Moskvě v roce 1882 však již vystavoval samostatně pod svým jménem. V té době nesl jeho závod v Oděse název: „Imperatorskaja i korolevskaja isključitěľno privilegovannaja fabrika duchovych muzykaľnych instrumentov Iosifa I. Šediva“. Šediva neustále vylepšoval výrobní postupy a v letech 1883–88 postavil jedenáct nástrojů vlastního systému. V té době také otevřel filiálku v Samarkandu, kterou vedl jeho nevlastní bratr Stanislav. Šediva se zúčastnil řady světových výstav, na nichž byl vždy odměněn. V roce 1896 vydal knížku: Rukovodstvo dlja proizvodstva i dlja zakazov duchovych mednych muzikaľnych instrumentov, signaľnych kavalerijskich trub, malych i boľšich barabanov, v níž uložil všechny své zkušenosti z pětadvacetileté činnosti v oboru. V roce 1901 patentoval svůj nejzávažnější vynález, který nazval „šedifon“. Od té doby patentoval ještě řadu významných vynálezů. Celý sortiment vlastních hudebních nástrojů (174 ks), včetně dokumentace a fotografií, daroval Šediva v roce 1905 Národnímu muzeu v Praze. Po jeho smrti vedli závod synovci jeho ženy, kteří se u něho vyučili. Při revoluci závod patrně zanikl.
Literatura
Keller, Jindřich: Čeští hudební nástrojaři v Rusku (Sborník Národního muzea v Praze XXXIII, řada A, 1979, s. 17–29)
Čížek, Bohuslav: Soupis hudebních nástrojů v Českém muzeu hudby. Aerofony I. Hranové a plátkové dechové nástroje (Praha 2002, s. 12, 43).
Kurfürst, Pavel: Hudební nástroje (Praha 2002, s. 829).
Pavel Kurfürst Datum poslední změny: 26.1.2009