Inkognito kvartet
Charakteristika: Dívčí vokální ansámbl
Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1960
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1975
Text
• Literatura •
Inkognito kvartet, dívčí vokální ansámbl.
Vznikl 1960 z členek Československého státního souboru písní a tanců (nikoli v jeho rámci, proto Inkognito), působil zejména na estrádních vystoupeních pro vojáky, repertoárově vycházel z folklóru, spirituálů, písniček staropražských, trampských, westernových, swingových atp. Populárním se stal zejména titul Na Vlachovce, který dal jméno někdejšímu oblíbenému televiznímu pořadu s lidovkovou hudbou. Původní obsazení: soprán Indra Střítezská (Vostrá), mezzosoprán Olga Strnadová (Menšíková), alt Marie Pokšteflová, kontraalt Věra Soudková (Nerušilová); v pozdějších složeních působily Jana Koubková, Barbara Kupšovská, Věra Macourková, Věra Nerušilová, Marie Pokšteflová (zahynula 1968 v Mongolsku při tragické havárii autobusu se skupinou Karla Duby), Věra Příkazská, Zdena Salivarová, Marie Sikulová, Vlasta Soudková, Věra Tůmová. Kvartet začal hostovat v pořadech divadélka Paravan, od 1962 do zániku scény tam jeho členky profesionálně působily jako zpěvačky a herečky. Na budování repertoáru se podíleli skladatelé Jaroslav Jakoubek, Sláva Kunst, aranžéři Mojmír Smékal, Vladimír Truc, František Živný, textaři (významní zejména při přebírání světového repertoáru) Miloň Čepelka, Ivo Fischer, J. R. Pick, Pavel Vrba a další. Postupem doby se ansámbl prosadil mimo estrádní pódia a Paravan též v rozhlase a televizi, spolupracoval při nahrávání pro Supraphon a Panton, vystupoval v Divadle ABC; největších úspěchů dosahoval se skupinou Karla Duby (estrády, zahraniční zájezdy) a v lidovkových pořadech. Vůdčími silami byly Nerušilová a Vostrá, vystoupení bývala choreograficky propracovaná a kostýmovaná (zde spolupracovala i Ester Krumbachová). Ansámbl se postupně rozešel 1975.
Literatura
I. Lexika
EJ.
II. Ostatní
Světlík, Eduard (ed.): Pickanterie. Koláž ze života a díla satirika J. R. Picka (Praha 1995; zde mj. fotografie a vzpomínka Věry Nerušilové, s. 62–65).
Ivan Poledňák Datum poslední změny: 17.5.2003