Vačkář, Dalibor, C., skladatel, spisovatel a dramatik, narozen 19. 9. 1906, Korčula (Dalmácie), zemřel 21. 10. 1984, Praha.
Syn hudebního skladatele a organizátora Václava Vačkáře. V letech 1923–29 studoval na pražské konzervatoři kompozici u Otakara Šína a housle u Rudolfa Reissiga. Na Mistrovské škole (1929–31) byl žákem Josefa Suka (kompozice) a Karla Hoffmanna (housle). Po absolutoriu (1932–33) hostoval v Osvobozeném divadle v Praze a řídil orchestr Tylova divadla tamtéž. V letech 1934–45 působil jako houslista v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu, 1945–47 byl filmovým dramaturgem a scénáristou.
Od roku 1947 vstoupil do svobodného zaměstnání.
Je autorem hudby k osmnácti celovečerním filmům (např. Pyšná princezna, Hudba z Marsu), symfonií (5), orchestrálních (Jazzový koncert), komorních (Klavírní trio Jaro) a koncertantních skladeb (Oboe concertante). Pod pseudonymem Dalibor C. Faltis napsal několik divadelních her (např. Mraky na nebesích, Piráti, Císař a slavík). Je spoluautorem knihy O instrumentaci symfonického orchestru a hudby dechové (s Václavem Vačkářem, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1954) a autorem mnoha časopiseckých studií a recenzí. V roce 1966 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.
I. Lexika
ČSHS.
Gardavský, Čeněk a kol.: Skladatelé dneška (Panton, Praha 1961, s.118-119).
Lexikon české literatury 1 A-G (Praha, Academia 1985, s. 679-680).
ČSS.
Lucie Šalomounová